Článek
Z vaší pozice šéfky pozorovací mise OBSE, jak v Moldavsku probíhaly prezidentské volby a referendum o zakotvení vstupu do EU v ústavě?
Budu citovat z naší předběžné zprávy, kterou jsme dneska představili novinářům. Volby i referendum proběhly naprosto klidně, profesionálně a v pořádku. Takové z toho mám dojmy vlastně i poté, co jsem navštívila přímo ty hlasovací místnosti ve volební den.
Nebyl problém v tom, že se o obou záležitostech hlasovalo v jeden den?
To je dobrá otázka. Samozřejmě to budilo nějaké pochybnosti, vždycky je to budí. Já osobně jsem organizovala spoustu voleb v České republice jako starostka a vždycky, když se dělají dvoje volby, tak to znamená větší zátěž pro volební komise. Zvládnout se to ale dá, nic neobvyklého to není.
Předešlé průzkumy i experti hovořili o tom, že současná moldavská prezidentka, která se uchází o druhé funkční období, by mohla vyhrát už v prvním kole. Očekávalo se také, že referendum o ukotvení vstupu do EU do ústavy bude mít daleko větší podporu. Proč myslíte, že to bylo nakonec tak těsné?
Zažila jsem již různé volby a ze svého pozorování mohu říct, že to je poslední dobou velký trend. Před volbami proběhnou nějaké průzkumy, a nakonec se ukáže, že v podstatě nejsou pravdivé. Teď se ty průzkumy taky moc netrefily, což nás všechny překvapilo.
Upřímně přiznám, že zejména u toho referenda jsme rozdíl čekali větší. A to z toho důvodu, že v Moldavsku bylo 13 politických subjektů, které dělaly kampaň ohledně změny ústavy ve prospěch Evropské unie. Z toho pouze dva dělaly kampaň proti tomu. Výsledek ale byl jiný, ty tlaky ruské propagandy byly skutečně obrovské.
Obrat na poslední chvíli. Moldavsko si těsně odhlasovalo ústavní cíl vstoupit do EU
Takže ten výsledek, kdy se v referendu „pro“ zakotvení vstupu do EU do ústavy vyslovilo asi 50,5 procenta lidí, dáváte za vinu ruské propagandě a obecně vlivu cizích mocností?
Těch faktorů tam bylo víc. Největším ale skutečně byla ruská propaganda. Moldavsko se totiž nachází v křehké geopolitické situaci. Velmi ho z Ruska ovlivňuje (prokremelský podnikatel Ilan) Șor, který silně působí na sociálních sítích a slibuje úplatky moldavským voličům, když budou hlasovat tak, jak on a Kreml chce.
Politická kampaň v zemi byla velmi tichá a klidná. Nebylo to tak, jako jsme zvyklí u nás, že byste na ulicích viděli billboardy nebo plakáty.
Mluvila jste o uplácení moldavských voličů. Prezidentka Sanduová uvedla, že cizí zločinecké organizace si chtěly koupit až 300 tisíc hlasů. Zaznamenala jste něco takového?
Tohle není v naší pravomoci. Opravdu zkoumáme pouze průběh volebního dne. Věnujeme se ale samozřejmě i tomu, co probíhá před volbami. Ve zprávě takové incidenty ale popisujeme a mluvíme o nich. Není to tedy vůbec nic, co by bylo zastřené. Je ale pochopitelně na moldavských orgánech činných v trestním řízení, aby to následně vyšetřily a udělaly z toho závěry. Tohle nepadá na OBSE.
Hlasovalo se mimo jiné také v Gaugázii a v separatistickém Podněstří, kde Rusko udržuje vojenský sbor o nějakých 1500 vojácích. Jak hlasování vypadalo v těchto oblastech?
Měli jsme pozorovatelské mise samozřejmě i v těchto oblastech. Chtěla bych to ale nějak zarámovat. V Moldavsku jsme měli 300 pozorovatelů, což je hodně na tak malou zemi. Lidi jsme měli i v Gaugázii a několik v Podněstří. Tam ale pozor, nedělali jsme tam žádnou pozorovatelskou misi, bylo tam ale v takzvané bezpečnostní zóně zřízeno 30 volebních místností, které se nacházely na levém břehu Dněpru. Jezdili jsme i tam, byla jsem tam osobně. Průběh voleb jsme kontrolovali a k ničemu výraznému tam nedošlo.
Nebyly během voleb v Moldavsku nějaké nepokoje, nechodili k volebním místnostem například lidé s ruskými vlajkami?
Nic takového se nestalo. Obecně je hrozně zajímavý jeden fenomén, který mě osobně hodně překvapil. Politická kampaň v zemi byla velmi tichá a klidná. Nebylo to tak, jako jsme zvyklí u nás, že byste na ulicích viděli billboardy nebo plakáty.
Moskva cvičila Moldavany, aby v zemi před volbami pořádali nepokoje
Čím si to vysvětlujete?
To má více důvodů. Jedna věc je, že Moldavsko je chudá země a ani ty jednotlivé politické subjekty asi neměly tolik peněz na vedení takové kampaně. Také je to mentalitou. Lidé na to tady nejsou tolik zvyklí. Myslím si, že ten hlavní boj se odehrával na sociálních sítích.
Takže ty řeči o tom, že volby ovlivnila korespondenční volba, jsou naprostý nesmysl. Zopakuji, že z toho mám pocity klidu a profesionality.
Zkraje listopadu se bude konat druhé kolo prezidentských voleb. Dá se očekávat, že se vliv cizích mocností ještě zvýší, když vezmeme v potaz, že kromě Maiy Sanduové se do druhého kola dostal bývalý prokurátor Alexandr Stoianoglo, který kandiduje za proruskou socialistickou stranu?
V podstatě ano. Takto otevřeně to asi nemohu říct, jsem v pozici koordinátora pozorovací mise a musím být objektivní. Za 14 dní tam ale pojedu znova na druhé kolo. Jestli se to vyostří? Budeme si všichni přát, aby ta situace zůstala v následujících dvou týdnech pokud možno klidná a aby se v další kampani dalo hovořit o vyrovnaném hřišti pro obě strany.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ihned poté, co se ukázalo, že Moldavsko i nadále bude směřovat k Evropské unii a naopak se vzdalovat Rusku, uvedl, že volby v Moldavsku nebyly svobodné. Co na to říkáte?
Myslím, že si to Moldavsko musí určit samo. My za OBSE každopádně konstatujeme, že ta kampaň jednotlivých kandidátů, ať už to bylo při komunikaci prezidentských voleb, nebo při referendu, byla svobodná. To je hrozně důležité.
Zaznamenali jsme tam tam ale nějaké nedostatky, což je zcela běžné. Například politická kampaň byla velmi krátká, pouze 29 dní. To je něco, na co my nejsme zvyklí. V Moldavsku si na to ale schválili zákon. Můžeme se bavit i o korespondenční volbě, která byla schválena půl roku před samotnými volbami a referendem. To jsou ale všechno legitimní záležitosti, o kterých si Moldavsko samo rozhodlo.
Zmínila jste korespondenční volbu. Na sítích jsem mohli zaznamenat hlasy, že hrubě ovlivnila volby. Jak to vidíte vy?
Toto téma mě zajímá nejen kvůli tomu, že jsem v České republice sama navrhovatelkou zákona o korespondenční volbě. V Moldavsku se k ní přihlásilo pouhých asi 1700 obyvatel, což je naprosto marginální počet. Referendum prošlo o více než 11 tisíc hlasů, takže to výsledek nijak neovlivnilo.
Marginální číslo to je i v tom ohledu, že Moldavsko má obrovskou milionovou diasporu a ze zahraničí přímo na ambasádách hlasovalo kolem čtvrt milionů voličů, kteří přišli osobně. Takže ty řeči o tom, že volby ovlivnila korespondenční volba, jsou naprostý nesmysl. Zopakuji, že z toho mám pocity klidu a profesionality.