Článek
Rasmussen řekl, že by si přál, aby rozhodnutí o budování protiraketového štítu padlo už na lisabonském summitu NATO v listopadu.
"Čelíme reálné hrozbě, zejména z Íránu," prohlásil. Dodal zároveň, že by protiraketová obrana měla být definována jako alianční mise.
Příliš pochopení ale u Morina nenašel. Podle francouzského ministra by se například nejdřív mělo zjistit, kolik by takový program stál a nakolik je starý kontinent skutečně ohrožen.
Morin rovněž podotkl, že by program vzhledem k současné ekonomické situaci neměl být na úkor dalších "vojenských kapacit". Upozornil, že v řadě evropských armád chybí i jiné, základnější prostředky jako vrtulníky a jiné dopravní prostředky.
Nová obrana by měla být doplňkem té stávající
Podle jeho názoru by navíc protiraketová obrana mohla být spíše doplňkem již stávajícího jaderného odstrašování. Francie a Británie disponují ponorkovým loďstvem vybaveným jadernými raketami, které mohou odpálit na kteroukoli zemi, jež by je chtěla napadnout.
Rasmussen již v sobotu prohlásil, že by Evropa měla ukázat, že není "papírovým tygrem", a investovat "masívně" do protiraketové obrany. Šéf NATO by si také alianci nejraději představoval jako organizaci podílející se na zajišťování celosvětové bezpečnosti a také podněcující další významné mocnosti ve světě, aby se více angažovaly.
Například k nastolení míru v Afghánistánu by měly přispět i státy jako Pákistán, Indie, Čína a další státy v regionu.
Od Morina se mu dostalo podpory v otázce strukturální reformy aliance, která by mělo být méně byrokratická, disponovat menším počtem velících složek a šetřit na nákladech.
Morin se také vyjádřil odmítavě k možnosti posílení francouzského kontingentu v Afghánistánu. Rasmussen dlouhodobě žádá po všech členech aliance, aby do Afghánistánu poslali více vojáků.