Článek
Jeden je bývalý agent KGB Andrej Lugovoj, Litviněnkův známý, a druhý jeho obchodní partner Dmitrij Kovtun. Smrtící vyústění této záhadné kauzy vedlo mezitím k přívalu spekulací. Scotland Yard podle britského tisku pracuje nejméně se čtyřmi vyšetřovacími verzemi - od možné role Kremlu až po exšpiónovu sebevraždu.
Policie také vyhodnocuje záběry z kamer, které zaznamenaly pohyb Litviněnka po Londýně ve dnech před tím, než byl hospitalizován. Identifikace radioaktivního polonia jako smrtící látky vpravené do Litviněnkova organismu vyvolala okamžitou reakci několika set lidí, kteří požádali lékaře o vyšetření, protože byli v poslední době na některém z míst, kde policie v pátek v souvislosti s kauzou zjistila zvýšenou radioaktivitu.
Žádná akce amatérů
Právě kvůli radioaktivnímu poloniu bude muset být Litviněnko pochován do země, protože kremací by se zbytky jedovaté látky mohly uvolnit do ovzduší.
Použití izotopu polonia 210 k zabití Litviněnka, který byl v době smrti už britským občanem, je podle expertů jedna z nejvýznamnějších indicií. [celá zpráva] Vylučuje totiž amatéry a je to současně silný náznak možné role státu. Polonium se totiž v potřebném množství dá podle britských expertů získat jedině z institucí, které kontroluje stát - vzniká v jaderném reaktoru bombardováním vizmutu neutrony.
Londýn váhá s přímým obviněním Moskvy
I když nejméně dvě z teorií o příčinách kauzy míří na ruské orgány, britská vláda se zatím pečlivě snaží, aby sama Moskvu přímo neobvinila. Nejdále nicméně šel včera člen kabinetu odpovědný za Severní Irsko Peter Hain, když v rozhovoru s BBC řekl: "Slib ruského prezidenta Putina, který dal při nástupu k moci, byl zastíněn tím, co se stalo poté, včetně záhadných vražd ruských novinářů."
Britská konzervativní opozice žádá od vlády, aby parlamentu sdělila, jaké informace má už k dispozici. V záležitosti podle ní nejde jen o smrt jednoho britského občana, ale možná o státní terorismus, o selhání ochrany hranic, přes něž se patrně dostala radioaktivní látka, ale také o ohrožení veřejnosti radioaktivitou. Tu policie zjistila mimo jiné v suši baru na Piccadilly a v hotelu, kde se Litviněnko sešel s oběma Rusy.
Diplomatická obezřetnost britské vlády má podle dobře informovaných zdrojů dva důvody - jednak Londýn nechce předčasně komplikovat vztahy, a jednak není přesvědčen, že se účast Moskvy podaří prokázat.
Případ není zatím šetřen jako vražda
List The Sunday Telegraph citoval oficiální zdroje, které jsou sice přesvědčeny o pachatelství ruské tajné služby FSB, ale dodaly, že ta pracuje profesionálně, takže sotva po sobě zanechá důkaz. Scotland Yard ale podle tisku pracuje také s verzemi, podle nichž Kreml strůjcem být nemusel. Za významné se považuje to, že kriminalisté dosud nevyšetřují Litviněnkovu smrt jako vraždu, takže zřejmě přičítají jistou váhu obviněním, že exagent ve skutečnosti spáchal sebevraždu, aby mohl poškodit pověst Putinovy vlády. To ale jeho přátelé považují za absurdní, stejně jako Kreml na druhou stranu označil za absurdní tezi, že Litviněnkovu vraždu nařídil Putin.
Další teorií je, že vraždu spáchali příslušníci ruské tajné služby bez Putinova vědomí, aby se exšpiónovi pomstili za jeho zradu. Litviněnko po útěku z Ruska v roce 2000 vyzradil různá tajemství a zřejmě poškodil řadu spolupracovníků. Třetí teorie - prý zvláště oblíbená v Kremlu - operuje s tím, že za Litviněnkovou smrtí jsou lidé kolem Putinova politického protivníka, oligarchy Borise Berezovského, který je v Londýně rovněž v azylu.
Ruští agenti prý smějí vraždit
Zastánci teorie o pachatelství Kremlu nebo tajné služby FSB poukazují na to, že ruský parlament schválil zákon, podle kterého ruští agenti smějí vraždit, a to i v zahraničí. Podle zdrojů listu The Sunday Telegraph to už letos dvakrát učinili - jednou v Estonsku a jednou v Čečensku. Vedle těchto čtyř základních teorií se hovoří i o čečenské stopě, tedy že Litviněnka mohli zavraždit Čečenci. Na internetu se totiž objevilo i tvrzení, že Litviněnko prý před smrtí přestoupil na islám.