Scholz žertoval o migrantech. Hned to schytal

Stalo se tak v době, kdy se němečtí politici a veřejnost přou o zostření azylových pravidel v Evropské unii; část z nich přitvrzení vítá jako rozumný a de facto už nezbytný krok a část ho zavrhuje jako zradu principů lidskosti i migrantů samotných.

Scholz na sjezdu evangelické církve v Norimberku nejprve podle listu Berliner Zeitung prohlásil, že Německo je sice zemí bez vnější hranice Evropské unie, ale přesto má nejvíce žadatelů o azyl. Většina z nich se předtím neregistrovala v jiných zemích Unie.

Pak se vrátil k jednání summitu EU v Bruselu. „Už na Evropské radě jsem si dělal legraci, že Německo musí mít velkou pláž u Středozemního moře. Protože ve skutečnosti více uprchlíků, kteří se dostávají do Evropy přes Středozemní moře, přichází do Německa než do zemí sousedících se Středozemním mořem jednotlivě,“ uvedl Scholz.

Záchranná organizace Sea-Watch však výrok napadla a připomněla, že jen v roce 2023 došlo k více než 1150 úmrtím a jediné, co kancléře napadlo, byl špatný vtip. „Ten, kdo se tomu dokáže smát, by neměl řídit stát,“ uvedla Sea-Watch na Twitteru.

„Kancléř by si neměl dělat legraci z utrpení lidí,“ uvedl Matthias Hauer, poslanec Spolkového sněmu za opoziční křesťanskou demokracii (CDU).

„Sociálnědemokratický kancléř by nikdy neměl takto mluvit o lidech,“ doplnila jej na Twitteru Lilly Blaudszunová, vlivná členka Scholzovy sociální demokracie (SPD) s vazbami na církevní organizace.

Mezitím Scholz na Dnech evangelických církví obhajoval plánovanou reformu evropských azylových pravidel po ostré kritice ze strany Zelených.

Řekl, že země musí přestat ukazovat prstem na ostatní a necítit se zodpovědně. „Proto je dohoda taková, že zřídíme mechanismus solidarity,“ řekl.

Ministři vnitra EU ve čtvrtek na zasedání v Lucemburku dosáhli dlouho očekávaného průlomu v této rozdělující otázce poté, co na poslední chvíli ustoupili Itálii, připomněl list The Daily Telegraph.

Tyto ústupky, které urychlují azylová řízení na hranicích, se však setkaly se zděšením levicového křídla Scholzovy SPD a Zelených, tedy koaličních partnerů.

Berlín sice zajistil výjimku z rychlého azylového řízení pro nezletilé, ale nikoli pro rodiny, jak si přál.

Ricarda Langová, spolupředsedkyně Zelených, řekla: „Německo nemělo souhlasit.“

Více než 700 členů strany napsalo spolustraníkům Zelených a také Annaleně Baerbockové, ministryni zahraničí Spolkové republiky za Zelené, a vyzvalo je, aby dohodu s EU vetovali.

„Každý, kdo si myslí, že tento kompromis je nepřijatelný, souhlasí s tím, že rodiny a děti ze Sýrie nebo Afghánistánu, které uprchly před válkou, mučením a nejzávažnějším porušováním lidských práv, uvíznou navždy na vnější hranici. Odmítnutí reformy nebo zdržení se hlasování ze strany Německa by znamenalo více utrpení, nikoliv méně,“ řekla Baerbocková tváří v tvář hněvu 24 poslanců Spolkového sněmu SPD a Zelených.

Dodala, že zablokování dohody by znamenalo, že „společná evropská azylová politika založená na solidaritě by byla na dlouhá léta mrtvá“.

Zástupci liberální FDP, třetího člena koalice, však dohodu pochválili a uvedli, že uleví zátěži německých měst a obcí.

Lucemburská dohoda vzbudila naději, že se EU konečně podaří dohodnout na revizi svých azylových pravidel poté, co snahy o jejich přepracování ztroskotaly v roce 2015 během migrační krize.

Tato otázka již dlouho rozděluje země, jako je Itálie a Řecko, které podezírají severní členské státy, že je nechávají, aby se s příchozími migranty vypořádaly. A pak také země, které si myslí, že jižní státy jim migranty bez ostychu posílají.