Německo od léta ruší migrantům dávky v hotovosti a zavádí předplacené karty

Některé spolkové země už systém předplacených karet spustily v předchozích měsících, například v únoru Hamburk. Uprchlíci, kteří jsou v procesu žádosti o azyl nebo získali tolerovaný status, už nebudou dostávat hotovost, ale peníze se jim budou převádět přes banky, které dobijí kredit na karty.

Jak vysoké částky se budou na kartu převádět, o tom si rozhodne každá spolková země sama. Kartou se bude moci platit po celém Německu, ale spolkové země ji mohou omezit regionálně a jen pro určitá odvětví, píše web ndr.de. Platit by se měly věci denní potřeby. Rozhodně nepůjde převádět peníze z této karty na běžnou kartu nebo do zahraničí. Výběr hotovosti je omezen na částku 50 eur (1250 korun) měsíčně.

Spolkové země tímto krokem chtějí zabránit tomu, aby migranti obratem předávali hotovostní dávky převáděčům. „Předplacená karta je velký úspěch a je to důležitý signál pro pašeráky lidí,“ řekl hesenský premiér Boris Rhein.

A to je jediný hmatatelný výsledek čtvrteční schůzky, podotýká deník Die Welt. Hodiny jednání, kdy se dalo napětí krájet, nevedlo k ničemu. Šéfové spolkových zemí byli velmi rozezleni. „Kancléř si zjevně není vědom výbušné situace. Vzhledem k údajům o migraci si opravdu myslí, že stačí to, co spolková vláda dělá?“ rozčiloval se premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff (CDU).

Za prvních pět měsíců bylo podáno asi 110 tisíc žádostí o azyl a do země přišel přibližně stejný počet Ukrajinců. Do konce roku podle prognóz dorazí do Německa minimálně na 400 tisíc běženců. Vzhledem k vysokému počtu migrantů upozorňují premiéři na naprosté přetížení měst a obcí.

Bavorský ministerský předseda Markus Söder (CSU) proto představil pětibodový plán na razantní snížení migrace.

Jako první bod navrhuje zadržení zločinců a nebezpečných osob a jejich bezodkladné vyhoštění. Německá vláda by měla okamžitě zahájit jednání s Tálibánem v Afghánistánu a Bašárem Asadem v Sýrii.

Druhým bodem je okamžité snížení dávek sociální pomoci na takzvané existenční minimum pro všechny, kteří mají být vyhoštěni. Platit by se mělo pouze jídlo, ubytování a neodkladná zdravotní péče. V případě dospělého žadatele o azyl by to „konkrétně znamenalo snížení měsíčních dávek ze 460 eur na 228 eur“.

Söder dále navrhuje zrušení statusu „doplňkové ochrany“, který umožňuje pobyt v Německu i bez prokázání oprávněného důvodu útěku ze země původu.

Do země by se neměli dostat lidé, kteří nemají nárok na azyl. A ti, kteří jsou povinni opustit zemi, by měli být okamžitě deportováni. Na letištích by mělo být zřízeno odletové středisko.

Söderův plán ale zelenou nedostal, protože je „příliš razantní“.

Bavorsko a Sasko kritizovaly dosavadní kancléřovy kroky s tím, že vše, co se týká migrace, jsou pouze deklarace, v praxi se ale nic neděje. Bude trvat dlouho než opatření, jimiž se spolková vláda ohání, vstoupí v platnost. Trnem v oku jsou jim dohody se zeměmi o repatriaci. Ty byly dojednány například s Indií a Gruzií, na dalších se pracuje, mimo jiné s Moldavskou republikou, Kyrgyzstánem, Uzbekistánem, Keňou a Filipínami. Problém je, že většina těch, kteří přicházejí do Německa, nepochází z vyjmenovaných zemí. Nejvíce běženců je z Afghánistánu, Sýrie a Turecka. A vláda s vedením těchto zemí buď nechce vyjednávat, nebo s jednáním otálí jako v případě Turecka, kritizovaly obě spolkové země.

Dolnosaský premiér Stephan Weil řekl, že nepokročila ani příprava opatření pro azylová řízení ve třetích zemích. Jako nadějnější model vidí možnost rozhodovat o azylu v tranzitních zemích. „Do příští schůzky vzniknou konkrétní návrhy modelů pro takováto řízení,“ slíbil Scholz.