Článek
Berlín rozhovor spolkového kancléře se šéfem Kremlu potvrdil.
„Kancléř odsoudil ruskou útočnou válku proti Ukrajině a vyzval prezidenta Putina, aby ji ukončil a jednotky stáhl,“ uvedl podle webu listu Süddeutsche Zeitung mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.
Putina Scholz dále žádal, aby přikročil k jednáním s Ukrajinou o spravedlivém a trvalém míru. Ruskému prezidentovi rovněž řekl, že Německo bude Ukrajinu v obraně před invazí podporovat, dokud to bude potřebné.

Vzdálenost několika metrů dělila německého kancléře Olafa Scholze a ruského prezidenta Vladimira Putina i na tiskové konferenci v Kremlu (15. února 2022).
Hebestreit uvedl, že před rozhovorem s Putinem telefonoval Scholz ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Dohodl se s ním zároveň na dalším telefonátu poté, co s Putinem domluví.
Rusové masivně zaútočili na Oděsu. Zasáhli školu i teplovod

Zelenskyj nebyl podle agentury Reuters telefonátem mezi Scholzem a Putinem nijak nadšen. Kancléři řekl, že to jen Putinovi pomůže dostat se z izolace, a tak v konečném důsledku pokračovat ve válce.
Podle dobře informovaných zdrojů z německé vlády Scholz při jednání s Putinem odsoudil především ruské vzdušné údery na civilní infrastrukturu. Zdůraznil také, že vyslání severokorejských vojáků do Ruska na bojové mise proti Ukrajině je vážnou eskalací a rozšířením konfliktu.
Neochvějná podpora Ukrajiny
Putinovi také řekl, že Moskva na Ukrajině nedosáhla žádného ze svých válečných cílů. Pokud jde o německou podporu Ukrajiny, označil ji kancléř za dlouhodobou a neochvějnou, takže Rusko nemůže počítat s tím, že by čas byl na jeho straně.
Šéf Kremlu s kancléřem se nicméně domluvili, že spolu zůstanou v kontaktu. Berlín mezitím o podrobnostech telefonátu informoval spojence a také představitele Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Německý kancléř Olaf Scholz (vpravo) přijímá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve spolkovém kancléřství v Berlíně, únor 2024.
Kreml vyčítal agresivní politiku NATO
Kreml podle agentury TASS uvedl, že telefonát se konal z německé inciativy a Putin během hovoru se Scholzem trval na ruských územních nárocích vůči Ukrajině.
„Proběhla podrobná a upřímná výměna názorů na situaci na Ukrajině. Vladimir Putin připomněl, že současná krize je přímým důsledkem mnohaleté agresivní politiky NATO zaměřené na vytvoření protiruského odrazového můstku na ukrajinském území a ignorování zájmů naší země v oblasti bezpečnosti a pošlapávání práv rusky mluvících obyvatel,“ uvedl úřad ruského prezidenta v souladu s dlouhodobou rétorikou Kremlu ohledně ruské agrese na Ukrajině.
Scholz v posledních týdnech opakovaně uváděl, že je „otevřen rozhovoru s Putinem o ukončení války na Ukrajině“, kterou šéf Kremlu rozpoutal v únoru 2022 vpádem na ukrajinské území. Na konci října mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Moskva vítá Scholzovu připravenost k jednání s ruským prezidentem, a uvedl, že dialogu je otevřen také Putin.
Dodejte Ukrajině taurusy, do války nás to nezatáhne, přesvědčoval Scholze šéf německé opozice

Podle webu magazínu Der Spiegel se Scholz s Putinem naposledy telefonicky spojili na začátku prosince 2022. Spolkového kancléře opozice tehdy za hovory se šéfem Kremlu tvrdě kritizovala, Scholz se ale hájil tím, že je „naprosto nezbytné s Putinem mluvit“.
Nejnovější rozhovor přichází podle webu magazínu Der Spiegel v kritické době pro Ukrajinu. Země se připravuje na třetí válečnou zimu od začátku ruské invaze. Stejně jako v předchozích zimách se Rusko pravděpodobně zaměří zejména na již tak vážně poškozenou energetickou infrastrukturu.
Před pádem vlády jednal kancléř Scholz s opozicí o dalších třech miliardách eur (bezmála 76 miliard korun) na vojenskou podporu pro Ukrajinu.
Favorit německých voleb: Putin dostane ultimátum, jinak dodáme Ukrajině rakety dlouhého doletu
