Scholz o ukrajinských mužích: Zůstanou jen zaměstnaní

„V pozadí toho stojí skutečnost, že podíl Ukrajinců, kteří již v Německu pracují, je mimořádně nízký, pohybuje se kolem 25 procent. V Dánsku je podíl pracujících třikrát vyšší (77 procent),“ upozornil list Bild.

Kyjev se zároveň zoufale snaží přesvědčit muže ve vojenském věku, kteří uprchli, aby se vrátili do země, a posílili tak oslabenou obrannou frontu proti ruským útočníkům.

Scholz nevyslovil přímou hrozbu, poprvé však jasně zdůraznil souvislost mezi výdělečnou činností a povolením k trvalému pobytu.

„V Německu má každý, kdo je zde výdělečně činný a nedopustil se žádného trestného činu, poměrně velkou jistotu, že zde může zůstat,“ řekl kancléř v besedě se 180 čtenáři listu Märkische Allgemeine Zeitung v Postupimi. A byl ještě konkrétnější: „Zaměstnání také vytváří jistotu pobytu.“

Kancléř byl stejně přímočarý v očekávání, že počet příjemců občanských dávek z Ukrajiny nyní rychle klesne: „Zaplatili jsme integrační kurzy a jazykové kurzy, a proto chceme nyní mnohé z nich povzbudit k práci.“

„Přestože někteří ukrajinští uprchlíci už pracují, existuje několik set tisíc dalších, kteří jsou na trhu práce naléhavě potřební,“ dodal podle webu focus.de za situace, kdy ve Spolkové republice pobývá podle oficiálních statistik 1, 1 milionu Ukrajinců.

Pracuje však jen každý pátý, zbytek pobírá občanské dávky, tj. kombinaci sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti, přičemž povolení k pobytu mají zaručené prozatím do března 2025.

Napříč státy Evropské unie se odehrávají diskuse o tom, zda a jak by měly země, v nichž našlo útočiště více než čtyři miliony uprchlíků, podpořit Kyjev v lákání navrátilců. Bylo by to možné například zrušením podpory pro všechny uprchlíky mužského pohlaví ve vojenském věku, což požadoval Roderich Kiesewetter, odborník opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) na obranu.

Vzhledem k tomu, že v Německu žije největší počet uprchlíků a velká část z nich by chtěla zůstat, je německý postoj považován za rozhodující faktor.

Rámec dočasné ochrany uznaný Evropskou unií má v současné době vypršet za necelých deset měsíců. Spolkové ministerstvo vnitra stanovilo 4. březen 2025 jako datum ukončení platnosti garantovaného povolení k pobytu.

„Pokud bude válka pokračovat, je pravděpodobné, že dojde k prodloužení. Jedinou otázkou zůstává, zda a pro koho pak budou nastaveny výjimky,“ uzavřel Bild.

Scholzovo stanovisko přichází poté, co ve Spolkové republice sílí hlasy, aby Berlín pomohl Kyjevu zmírnit nouzi o bojeschopné muže, a kdy ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal Německo výslovně o pomoc. Země by podle Kuleby neměla vydávat náhradní doklady Ukrajincům žijícím v Německu, kteří potřebují nový pas. To by znamenalo, že by se museli vrátit na Ukrajinu a mohli by být povoláni k vojenské službě.

„Musíme Ukrajině pomoci přivést zpět její brance! To může zahrnovat i pomoc při zajištění toho, aby Ukrajina mohla povolat muže, kteří uprchli do zahraničí, ale mohou být nasazeni ve válce,“ řekl Roman Poseck (CDU), hesenský ministr vnitra, před týdnem v televizi ARD. „Je důležité podpořit obrannou připravenost Ukrajiny, která také brání naše hodnoty. V konečném důsledku brání i nás,“ připomněl. Podle něho je třeba zaujmout jednotný postoj na spolkové a zemské úrovni. „A jsem přesvědčen, že se tak stane velmi brzy. Ta potřeba je naléhavá. Výsledky se dostaví během několika dnů a týdnů,“ řekl ministr.

Ke 14. dubnu uváděl Centrální registr cizinců 1 155 581 uprchlíků z Ukrajiny pobývajících v Německu.

Z dospělých osob tvořily přibližně 64 procent ženy a přibližně 35 procent muži. Z toho 256 tisíc mužů bylo ve věku od 18 do 60 let, tedy se na ně vztahuje branná povinnost na Ukrajině a oni chybějí na frontě.