Scholz nemá nic jisté. V německé SPD sílí pochybnosti o tom, že by je měl vést do voleb

Zpráva z Braniborska vyznívá povzbudivě. Alespoň z kancléřova pohledu. Těsné volební vítězství SPD ve spolkové zemi kolem Berlína, její baště bašt, považuje za živou vodu.

„Závod o dohnání ztráty začíná,“ řekl tři dny po volbách před stranickými přáteli. „I v posledních metrech se dá nasadit docela slušné tempo a být daleko vpředu a nechat všechny ostatní za sebou,“ nabádal tónem sportovního komentátora.

„Příští rok si to zopakujeme,“ ujistil jako někdo, koho se kritika ani mizerné výsledky průzkumů nedotýkají a který si pevně věří. Otázka však zní: věří ještě SPD sama sobě a hlavně svému kancléři ?

Koneckonců strana v Braniborsku nezvítězila díky Scholzovi. Ale spíše proti němu. Ministerský předseda Dietmar Woidke se vyčlenil zcela sólově a kancléře na mítinky vedle sebe nepustil, nerozvěsil jeho jediný plakát. V SPD si nikdo nedělá iluze, že Woidke uspěl navzdory Scholzově rekordní neoblibě, má jasno web SpiegelOnline.

SPD se v celostátních průzkumech pohybuje mezi 14 a 16 procenty, asi deset procentních bodů za volebním výsledkem v roce 2021. Podle průzkumu agentury Forsa citovaného listem Die Welt si asi dvě třetiny Němců přejí, aby se kandidátem na kancléře stal ministr obrany Boris Pistorius.

Pouze 21 procent respondentů myslí, že by Scholz měl obhajovat. Ve východních spolkových zemích se 62 procent vyslovilo pro to, aby Scholz znovu nekandidoval, na západě 68 procent. Z dotázaných voličů SPD v minulých spolkových volbách by 63 procent uvítalo, kdyby kancléř hodil ručník do ringu.

Scholz se musí změnit, vzkazuje mu tudíž SPD, měl by vést důrazněji, přinášet úspěchy. Zůstal kancléřem ve zkušební době, v podmínce. Spolupředseda SPD Lars Klingbeil dal najevo, co to znamená. „Členové chtěli vidět kancléře bojovat. Musíme se dostat z této moderátorské role do režimu realizace sociálnědemokratické politiky pro lidi,“ popsal.

Konkrétně se jedná o průmyslovou politiku a pracovní místa v ocelářství, chemickém průmyslu a výrobě automobilů. „Kancléř musí předložit vize na stabilizaci průmyslové základny v Německu,“ podotýká Sebastian Roloff z levice SPD. „Pomohla by cena průmyslové elektřiny pro energeticky náročné podniky a krátkodobé pobídky k nákupu, stejně jako dlouhodobé podpůrné rámcové podmínky pro automobilový průmysl.“ Scholz však dotovanou cenu průmyslové elektřiny zatím veřejně odmítá.

Protože je Scholz tak neoblíbený a Pistorius tak populární, zůstává otázka, na koho SPD vsadí, stále otevřená. „Kdyby vedení strany nepochybovalo, že Olaf Scholz bude naším kandidátem na kancléře, mohlo by ho přece rovnou navrhnout,“ upozorňuje jeden z poslanců SPD. „Ale oni to nedělají, a to vypovídá vše.“

Ve skutečnosti se zdá, že otazník špičky strany docela uspokojuje, a to ze dvou důvodů. Za prvé, tlak na Scholze nepoleví. Musí zvrátit náladu tak, aby se SPD dostala zpět na dostřel opoziční křesťanské demokracie CDU/CSU. A pokud nesplní očekávání? Pak může do vedení strany vždy kandidovat Pistorius.

Trochu v duchu toho, co letos v létě předvedli američtí demokraté, když na poslední chvíli stáhli prezidenta Joea Bidena z listopadového souboje o Bílý dům, zároveň ho ale nechali dokončit mandát. Podobně by to mohlo být i se Scholzem: zůstal by kancléřem, ale volební kampaň by vedl Pistorius, podotýká list The Telegraph.

Obzvláště palčivá se jeví otázka azylu. Téměř před rokem Scholz v časopise Der Spiegel prohlásil: „Musíme konečně ve velkém vyhostit ty, kteří nemají právo v Německu zůstat.“ Od té doby často vyjmenovává, co všechno kabinet zavedl: nižší sociální dávky pro žadatele o azyl, delší doba zadržení pro ty, kteří musí opustit zemi, více hraničních kontrol. Když Scholz takto mluví, rád říká „já“. V očividné snaze usadit ty, kteří ho považují za slabého lídra.

Migrační politika má kancléře přimět k tomu, aby vypadal jako muž činu. Jako někdo, kdo má na zřeteli i ty občany, kteří se cítí znepokojeni, ba dokonce ohroženi vysokou mírou imigrace v posledních letech, a kdo udržuje SPD na centristickém kurzu.

Skrývá to však jeden háček: část jeho strany ho v tomto směru nemíní následovat. Kritika kancléřovy azylové politiky najednou přichází z jeho vlastních řad, zleva, a to hlasitě a otevřeně. To je novinka.

Od minulého úterý přitahuje na internetu pozornost otevřený dopis, který vznáší obvinění proti spolkové vládě, parlamentní skupině SPD a stranické centrále. „Se smutkem, hněvem a hrůzou jsme v posledních dnech svědky toho, jak vedoucí sociální demokraté pomáhají podněcovat diskurs vyloučení a stigmatizaci a přebírají pozice pravice,“ stěžují si signatáři.