Článek
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, 394 hlasovalo proti kancléři a 116 se hlasování zdrželo.
Scholz vzápětí požádal prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, aby sněm rozpustil a určil termín předčasných parlamentních voleb. Prezident na to má 21 dní. Podle dřívější dohody několika stran by se volby měly konat 23. února a Steinmeier je s tím srozuměn.
Scholz se rozhodl o důvěru požádat poté, co se rozpadla jeho koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021. V posledních měsících se v kabinetu prohlubovaly spory kolem finanční a hospodářské politiky, až se na počátku listopadu kancléř rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera, jehož FDP pak vládu zcela opustila.
Německo má tak nyní menšinový kabinet složený ze Scholzovy SPD a zelených, vláda je až do ustavení nového sněmu po volbách plně akceschopná.
Volby v prosinci 2024 by vyhrála CDU/CSU
Podle sobotního průzkumu agentury INSA by nyní volby vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 31 procenty hlasů.
Na druhém místě by skončila Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, která by dostala 20 procent hlasů.
SPD současného kancléře Olafa Scholze by měla 17 procent.
Do parlamentu by se dostali ještě zelení s 11 procenty.
Nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) by získala sedm procent hlasů.
Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do parlamentu se dlouhodobě pohybuje FDP.
Do Spolkového sněmu by se letos poprvé od roku 1990 nemusela dostat postkomunistická Levice, která je oslabena mimo jiné odštěpením BSW.
Scholz požádal Spolkový sněm o hlasování o důvěře. Nečeká, že ji dostane
