Článek
„Musíme udělat vše, co můžeme, abychom zajistili, že ti, kteří nemohou a není jim povoleno zůstat v Německu, byli deportováni a posláni zpět do své vlasti. Toto byl terorismus, terorismus proti nám všem,“ řekl Scholz na místě útoku.
K tomu došlo během festivalu na oslavu 650 let od založení města Solingen a již se k němu přihlásil Islámský stát. Příslušnost pachatele k této organizaci ovšem nebyla dosud oficiálně potvrzena, uvádí agentura Reuters.
Pro Scholze je též problémem, že útok krátce před státními volbami nahrává jeho politickým rivalům. Především krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD), jež svou kampaň staví na slibovaném zásahu proti migraci a páteční útok předkládá jako příklad vládního selhání. AfD podle předvolebních průzkumů vede ve státech Sasko a Durynsko, kde se volby konají už tuto neděli, i v Braniborsku, kde se budou volby konat až 22. září.
Květiny a svíčky u provizorního památníku poblíž nápisu označujícího 650. výročí města Solingenu.
Od smrti mě dělily jen vteřiny a dávka štěstí, popisuje oběť krvavého masakru ze Solingenu
Efektivnější deportace Scholz v pondělí neslíbil poprvé. Středolevicový kancléř si je totiž pravděpodobně vědom, že je migrační politika v očích voličů největší slabinou vládnoucí koalice, a zvýšení počtu deportací „ve velkém stylu“ tak slíbil už v říjnu 2023.
Schloz se také hájí tvrzením, že se počet deportací od roku 2021 zvýšil o přibližně dvě třetiny. Údaje serveru Statista však toto tvrzení nepodporují. Podle nich bylo v roce 2021 deportováno 11 982 lidí a v roce 2023 toto číslo narostlo pouze na 16 430.
Vláda se i po pátečním teroristickém útoku hájí, že z právního hlediska jsou německá deportační opatření zcela v pořádku. Jinak funkční plán totiž dle mluvčího vlády pouze „selhal v provedení“.
Německý kancléř Olaf Scholz společně se spolkovým premiérem Severního Porýní-Vestfálska Hendrikem Wüstem položili květiny u památníku v Solingenu.
Vrah ze Solingenu měl být z Německa vyhoštěn, ale skrýval se. Úřady mu poté udělily ochranu
