Sarkozy junior chce zapůsobit účesem

Kandidatury na vlivnou pozici místo šéfa státní společnost EPAD, která spravuje bohatou pařížskou obchodní čtvrť La Défense, se ani teď rozhodně vzdát nehodlá. Staví proti sobě ovšem i velkou část veřejnosti, kteří za jeho nominací vidí aroganci a nepotismus.

V něčem však Sarkozy přece jen couvl - nechal se aspoň ostříhat. Už nenosí bohémskou hřívu až po ramena, zvolil umírněnější účes, aby působil serióznějším dojmem a zmírnil ostří kritiky, která zazněla už i v zahraničních médiích.

 „Ať řeknu nebo udělám cokoliv, budou na mne pořád útočit. Jsem ale velmi odhodlaný a mám velkou motivaci,“ brání se Jean, kterého má šéf Elysejského paláce Nicolas Sarkozy s první manželkou, Korsičankou Marie Dominique Culioliovou.

„Jsou to všechno politické výpady. Stojí za nimi levice,“ řekl dále listu Le Parisien. Kritici prý zapomínají, že je už dva roky komunálním politikem na luxusním pařížském předměstí Neuilly, kde vede frakci konzervativců. Svého času tam začínal politickou dráhu i jeho otec, když ve 28 letech stanul v čele radnice.

Ačkoli Jean ještě nedokončil studia práv, nechce se své šance vzdát jen proto, že je prezidentovým synem. „Co mám tedy dělat? Jít do exilu?“ reaguje podrážděně na neutichající jízlivé komentáře. Vyhlídka na čelné místo v EPAD jej nadchla natolik, že je ochoten odstrčit i nedokončené studium stranou.

„Není jednoduché zvládat najednou několik věcí, ale mé povolání má přednost,“ ujišťuje žhavý kandidát na pozici ve firmě, která se stará o areál s 200 tisíci pracovními místy a více než třemi milióny metrů čtverečních kanceláří. V La Défense sídlí obří francouzské společnosti, mj. ropný koncern Total, banka Société Générale nebo energetický gigant Électricité de France.

FOTO: ČTK/AP

Nicolas Sarkozy synovu kandidaturu vehementně brání a za kritikou spatřuje spíš útoky na sebe. „Na koho cílí tato polemika? Ne na mého syna, ale proti mně,“ zdůraznil v rozhovoru pro list Le Figaro. Čelná pozice v EPAD je volenou funkcí a navíc neplacenou, dodává prezident, i když volba je považována za pouhou formalitu.

Šéf Elysejského paláce také odmítá argumenty, že Jean je příliš mladý a nezkušený. „Byl jsem první, koho překvapilo, když chtěl Jean do politiky. Jeho houževnatost mne ale dojala. Přál bych si omlazení našich politických elit,“ říká dále prezident s tím, že Jean je velmi pracovitý a umí se i bránit „tvrdým a brutálním útokům“.

Za Sarkozyho juniora se postavila i vláda, která kritiku označila za hon na čarodějnice. Nikoho prý nelze vylučovat z kandidatury jen kvůli jeho jménu. „Teď je to jméno, původ či věk. A příště snad rasa? Kam bychom se dostali?,“ ptá se mluvčí vlády Luc Chatel.

Pozoruhodně se Jeana zastal komunální Thierry Solere, politik za Sarkozyho Svaz pro lidové hnutí (UMP), známý oddaností šéfovi Elysejského paláce. Na kandidatuře Sarkozyho juniora do čela EPAD prý není nic divného, protože „je to přece syn politického génia“.

FOTO: ČTK/AP

Většina veřejnosti ale vše vnímá jinak. Podle průzkumu zveřejněném v listu Le Parisien vidí bezmála dvě třetiny Francouzů za kandidaturou protekci. Na razantní vzestup prezidentova syna takto pohlíží – na rozdíl od vlády UMP – i 51 procent voličů této konzervativní strany.

Na znamení nesouhlasu uspořádala mládežnická organizace opozičních socialistů (PS) před Elysejským palácem demonstraci, jejíž účastníci se dožadovali, aby je Nicolas Sarkozy adoptoval. Nyní pokračují na internetu, kde nabízejí ke stažení formulář žádosti o adopci. „Je snazší si najít práci, když se někdo jmenuje Sarkozy,“ tvrdí mladý socialista Thomas Le Goff.

Nařčením z protekce čelí Jean Sarkozy už delší dobu. Například letos na jaře využila recesistická organizace „Zachraňte bohaté“ chvíle, kdy se prezidentův syn účastnil oficiálního oběda v jedné noblesní restauraci, a udělila mu diplom „Tatíčkův synáček“. Desítka aktivistů se nehledě na pobouření přítomných prodrala až k němu, načež spustila přednášku o propasti mezi chudými a bohatými či nízkých platech praktikantů.

Jeana, jenž se nedávno oženil s dědičkou majitele sítě obchodů s elektronikou Darty Jessicou Sebaounovou, prý očividně zaskočili. Po chvíli se ale vzpamatoval a duchapřítomně poznamenal: „Udělali jste to dobře. Jsem rád, že jsem s vámi mohl mluvit.“

Zda tuto duchapřítomnost potvrdí i během volby za šéfa „pařížského Manhattanu“, jak se souboru prosklených mrakodrapů přezdívá, je otázkou. Den D bude 4. prosince.

Případ Jeana Sarkozyho není zdaleka prvním, kdy se prezidentovo dítě dostalo k vlivné funkci. Například dcera Jacquesa Chiraka Claude se ve svých 27 letech dostala do Elysejského paláce na pozici poradkyně hlavy státu v otázkách komunikace. Podobně se zachoval Chirakův socialistický předchůdce Francois Mitterrand. Ten dosadil svého syna Jeana-Christopha na funkci poradce pro záležitosti Afriky.