Článek
Debatu o sankcích podle místopředsedy Evropské komise Borrella vedli ministři zahraničí zemí EU na jednání v Praze minulý týden.
„Lidé tvrdí, že Rusko má neustále velký příjem finančních prostředků z prodeje plynu a ropy. To je samozřejmě pravda, protože cena stoupá, nicméně náš vliv na ruský průmysl a jeho ovlivnění je velmi zásadní a bude se prohlubovat,“ uvedl.
Trvá podle něj určitou dobu, než se sankce projeví úplně.
Rusko podle Borrella také snížilo těžbu ropy i plynu. „To znamená, že dopad toho, že západní technologie a firmy se stáhly z ruského trhu, je velký,“ poznamenal.
Haag chce výjimku z unijních sankcí, nemá jiného dodavatele než Gazprom
Státy EU už přijaly šest přímých balíků sankcí, poslední sada postihů pak byla schválena v červenci - o té ale představitelé Evropské komise nehovoří jako o sedmém balíku sankcí, nýbrž jako o zpřesnění do té doby přijatých postihů.
Tato sada se týkala zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem.
Při pokračující válce na Ukrajině jde také o test schopností zemí EU, míní. Je zodpovědností EU a států vyřešit problematiku vysokých cen a přerušit energetickou závislost na Rusku.
Energetická krize má na občany velký vliv, řekl Borrell. Rusko využívá ceny plynu a ropy jako součást hybridní války, dodal.
Ministři minulý týden diskutovali také o vlivu ruské agrese vůči Ukrajině na africký kontinent. Některé tamní země se potýkají s nedostatkem potravin a ruský narativ hovoří o tom, že za krizi mohou právě západní sankce, uvedl Borrell.
Část vlád, médií i společností na tento narativ slyší. „Musíme být velmi opatrní, abychom nedostali naše vztahy s africkými zeměmi do bodu, kdy to nebude možné udržet,“ dodal.