Článek
„Bude zapotřebí provést sčítání Romů a ti, kteří nemají naše občanství, budou muset odejít, budeme si muset ponechat ty, kteří mají naši příslušnost,“ řekl.
Výrok zvedl vlnu protestů, protože zvláště poslední část věty zavání rasismem: „Připomíná to Mussoliniho rasové zákony z roku 1938,“ upozornily Italská židovská obec i opozice. „Cenzus na základě etnické příslušnosti nepovoluje ústava, Salvini neví, co říká,“ prohlásil profesor ústavního práva Sabino Cassese.
Na žádost koaličního partnera Hnutí pěti hvězd Salvini stanovisko částečně utlumil: „Tady nejde o formální sčítání lidu, ale je třeba do věci zavést pořádek, protože nikdo přesně neví, kolik Romů v Itálii žije, ví se jen, že jejich děti místo toho, aby chodily do školy, jsou rodiči učeny ke krádežím a podvodům. A víme také, že peníze EU na pomoc jejich integraci k ničemu nevedou.“
Problém nastal po rozpadu Jugoslávie
Oficiální odhad hovoří o 130 až 180 tisících Romů na celém území Itálie. Do počátku 90. let jich v zemi žilo výrazně méně, problémy s ostatním obyvatelstvem se neobjevovaly a Romové se živili drobnými pracemi tak jako Gitanes ve Francii či Španělsku.
Obrat přišel s rozpadem jugoslávské federace, do Itálie si našli cestu Romové z Kosova, Makedonie, Bosny a dalších oblastí. Obecní rady je umístily do táborů na okrajích měst a ke skutečné integraci nedošlo, naopak se rozmnožily jevy jako krádeže, přepadení či obtěžování turistů. Na tom se aktivně podílejí i Romové, kteří dorazili do Itálie po vstupu Rumunska do EU.