Hlavní obsah

Saddámovy zbraně? Výmysl inspirovaný filmem s Connerym a Cagem

Právo, Rostislav Matulík
Londýn

Nejpozději v prosinci 2002 britská tajná služba už dobře věděla, že důvěrný zdroj z Iráku dodávající informace o zbraních hromadného ničení Saddámova režimu si vše bohapustě vymýšlí. I na to upozorňuje zpráva vyšetřovací komise Johna Chilcota, která nebývale kriticky zhodnotila přístup Británie k irácké válce v roce 2003.

Foto: Profimedia.cz

Plakát k filmu Skála

Článek

Podle Chilcota MI6 už čtyři měsíce před invazí měla jasno o tom, že zdroj „je patologický lhář, který si od začátku vše vymýšlel“. Zpravodajci si dokonce všimli, odkud „zaručené“ informace bere – popis Saddámovy chemické zbraně navlas odpovídal scénám z akčního filmu Skála z roku 1996, v němž hráli Sean Connery, Nicolas Cage a Ed Harris. Ve snímku se americký generál domáhá vyplacení odškodného rodinám padlých vojáků, zabarikáduje se na Alcatrazu a vyhrožuje, že vypálí na San Francisco rakety se smrtícím nervovým plynem.

O podezřelé podobnosti s hollywoodským scénářem ale tehdejší ředitel tajné služby sir Richard Dearlove premiéra Tonyho Blaira neinformoval, pouze nechal – ovšem už po invazi – v tichosti z oficiálních dokumentů pasáže o existenci zbraní hromadného ničení vyškrtnout.

Britští agenti na svůj zdroj pochybných zpráv narazili v září 2002, když se snažili stůj co stůj objevit Saddámovy arzenály. Když jim však tvrdil, že nervový plyn je skladován ve skleněných koulích, zapochybovali – něco takového bylo možné pouze ve zmíněném hollywoodském béčkovém trháku.

Foto: Profimedia.cz

Záběr z filmu Skála. Podle zdroje britských tajných služeb byl nervový plyn, jímž měl disponovat irácký diktátor Saddám Husajn, skladován ve skleněných koulích. Přesně jako ve filmu...

MI6 přesto nenechala výmysly posoudit nezávislými zbraňovými experty. V únoru 2003 měla prakticky jasno, že zdroj lže „dlouhodobě a systematicky“, ale zprávu o tom sepsala až dva týdny po zahájení invaze. Oficiálně byl zdroj vyškrtnut ze seznamu spolupracovníků až v červenci 2003.

Foto: Pool, Reuters

Bývalý britský premiér Tony Blair při emotivním projevu k válce v Iráku

Francouzi: Chilcot nám dal za pravdu

Chilcotova zpráva vyvolala pochopitelně velké pozdvižení v britském tisku, v pátek už ale začalo přibývat ohlasů mezinárodních. Zejména ve Francii, jejíž tehdejší prezident Jacques Chirac invazi ostře odmítl, nyní neskrývají pocit satisfakce. „Mohl bych s dovolením připomenout mezinárodnímu společenství, jak moc se tehdy naváželo do Francie kvůli nesouhlasu s válkou? Jenomže Francie tehdy měla pravdu!“ podotkl až nediplomatickým jazykem velvyslanec Paříže ve Washingtonu Gérard Araud.

Deník Le Monde v editorialu Odsouzení Tonyho Blaira shrnul, že Británie šla do války navzdory „moudré a prorocké radě prezidenta Chiraka“. „V USA a Británii invaze podkopala důvěru v politiku, a Britové nyní sklízejí hořké plody vývoje v podobě brexitu,“ dodal Le Monde.

Lakonickým sarkasmem zareagovali Rusové: velvyslanectví v Londýně na Twitteru napsalo: „Zachovejte klid, ale my jsme vám to říkali“, přičemž parodovalo britský motivační plakát z doby druhé světové války se sloganem Keep calm and carry on.

Ruská ambasáda si svým sarkastickým tweetem vykoledovala od diskutérů ještě sarkastičtější reakce připomínající kauzu Litviněnko či konflikt v Čečensku.

Místopředseda obranného výboru ruské státní Dumy Franc Klincevič zdůraznil, že Británie „dluží iráckému lidu omluvu, kompenzace a trestní stíhání všech, kdo za invazí stáli“.

Související články

Výběr článků

Načítám