Sabotáže Rusů, nebo přesné útoky? Množí se exploze ruských skladů paliva a munice

Podle zástupce šéfa ukrajinské kontrarozvědky SBU Viktora Jahuna se mohou sami Rusové sabotážemi snažit zakrýt chaos, který v jejich armádě panuje. „Co (Rusové) lili do tanků, že už po 100 nebo 200 kilometrech nejely? Vypovídá to o tom, že není jasné, co se v těch ropných skladech děje, a že je snazší je zničit, než se z toho potom zodpovídat,“ míní Jahun.

Také ruský armádní analytik Jurij Fjodorov souhlasí, že požáry ve skladech mohou být snahou o zakrytí korupce, která je v ruské armádě velmi rozšířená.

„Jestli se ukáže, že ve skladu ropy nebo paliv a maziv se nedostává velké množství benzínu či nafty a tak dále, je někdy lehčí sklad zapálit... a vinu svalit na sabotážní a výzvědné skupiny z Ukrajiny, které neznámo jakým způsobem pronikají do nejpřísněji střežených objektů v ruských příhraničních oblastech,“ podotýká Fjodorov.

Minimálně za některými útoky na území Ruska však mohou skutečně stát Ukrajinci.

Analytici z investigativní organizace Conflict Intelligence Team, která se zaměřuje na různé aspekty ozbrojených konfliktů, připouštějí, že útok na sklad pohonných hmot v Bělgorodu z 1. dubna mohli provést ukrajinští armádní piloti. Pokud tomu tak bylo, museli letět nízko nad zemí, aby se vyhnuli ruské protivzdušné obraně.

Ukrajinský armádní expert Serhij Hrabskyj je toho názoru, že Ukrajina může provádět útoky mimo své území například pomocí tureckých dronů Bayraktar, které má k dispozici. Také bývalý zástupce šéfa ukrajinské kontrarozvědky SBU Viktor Jahun souhlasí, že ukrajinské síly jsou s to zaútočit v Rusku, protože mají k dispozici zkušené piloty letounů a dronů i dělostřelce a protivzdušná obrana v Bělgorodské oblasti je podle něj ve špatném stavu.

V úvahu je třeba brát i to, připomíná ukrajinský armádní expert Serhij Hrabskyj, že útoky na ruském území může využít tamní propaganda. „Tyto informace lze v určitém okamžiku použít při mobilizaci obyvatelstva, říct, že zemi hrozí okupace ukrajinskými fašisty a podobně,“ domnívá se Hrabskyj.

Hned druhý den invaze na Ukrajinu se objevila zpráva o ostřelování ruské vojenské základny Millerovo v Rostovské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou. Prvního dubna média informovala o požáru pohonných hmot v Bělgorodu poblíž Ukrajiny.

O dvacet dní později propukl požár ve výzkumném ústavu ministerstva obrany v ruském městě Tver severně od Moskvy a vyžádal si tam oběti na životech. Koncem dubna se rozšířil mohutný požár v ropném skladu v ruském městě Brjansk ve stejnojmenné oblasti hraničící s Ukrajinou.

O dva dny později se Rusko potýkalo s požárem v muničním skladu v Bělgorodské oblasti u obce Staraja Nelidovka jen asi 30 kilometrů od ukrajinských hranic.

Stejnou noc přišlo hlášení o výbuších z města Kursk, které také leží nedaleko Ukrajiny. Z ruské Voroněže poté přišla zpráva o zničení výzvědného bezpilotního letounu. V posledních dnech kromě toho ruská i zahraniční média několikrát informovala o explozích v Bělgorodu, které mohly vzniknout při zaktivování protivzdušné obrany.