Článek
Halmetoja srovnal novou verzi s verzí C/D, kterou používá české letectvo: „Když se podíváte na tato letadla, vypadají podobně, ale vevnitř jsou úplně jiná. Verze E má robustnější drak (pevné části konstrukce letadla - trup, ocas, křídla mimo motorů - pozn. red.), ve vnitřních nádržích nese o 40 procent paliva víc a má od 30 procent výkonnější motor, takže jsou schopná vetší akcelerace v nízkých a středních i velkých výškách. Ovládání je podobné jako u verze C/D, ale větší výkon posouvá letadlo na vyšší úroveň.“
Gripen E je větší asi o tři procenta, délku má 15,2 metru, rozpětí 8,6 metru a pohání ho výkonnější motor F414 využitý i v letadlech F/A-18 E/F Super Hornet. Ten mu umožňuje dosáhnout až dvojnásobné rychlosti zvuku a letět dlouhodobě nadzvukovou rychlostí (tzv. supercruise).
Pilot zmínil i další výhody, které úpravy draku přinesly: „Robustnější konstrukce umožňuje pilotovi využívat všechny úhly útoku a jít až na hranici omezení při přetížení při plném vybavení. Neznám žádné jiné letadlo, které to umožňuje s podvěšenou výzbrojí nebo přídavnými nádržemi.“
Fúze dat ze senzorů
To ale není ten hlavní rozdíl mezi starší a novou verzí, dodal švédský pilot: „S letadlem se velmi snadno létá, ale výzvou dneška je získat data a vyhodnotit je. Když budeme z hlediska taktiky srovnávat Gripeny C, F-16 nebo F-18 s verzí E, tak ta má celou skupinu nových aktivních a pasivních senzorů, které pracují automaticky, což usnadňuje práci pilotovi. Kokpitu dominuje nový širší displej, na který může dostávat pilot informace a celou dobu si udržovat povědomí o situaci, což je ohromný rozdíl.“
Podle Halmetoji má Gripen E srovnatelné elektronické vybavení s F-35, jejíž piloti si pochvalují fúzi senzorů, kdy se údaje ze všech spojují, aby podaly obraz o okolí letadla, a pilot má díky systému digitální apertury (DAS) povědomí o tom, co se děje, v rozsahu 360 stupňů.
Švédský letec uvádí, že to není až tak převratný koncept: „Fúze nebo spojování dat senzorů není nic nového, je to vlastnost, o které se nově mluví, ale v oblasti bojových letadel je to základ, a proto se tomu věnujeme desetiletí. Už ve verzi C/D hodně pracujeme s daty a všechno se vám ukazuje na displeji jako malý symbol. To jsme se všemi novými senzory převedli na vyšší úroveň.“
Pořízení F-35 neznamená jen koupit letadla, musí se počítat s dalšími vysokými náklady
„Máme velmi podobný přístup, jaký je uplatněn u F-35,“ dodal švédský letec. „Máme nový E-scan radar, který vidí i přes rameno, můžete sledovat dění přes rameno s úhlem 110 stupňů a pokračovat ve sledování cílů a zaměřit na ně střely. A máme také systém aktivního a pasivního radioelektronického boje. Na trupu je vidět sedm různých anténních systémů s více než čtyřiceti anténami, aktivními i pasivními. Takže máme velmi podobný systém a v některých aspektech i lepší než u F-35 a F-22.“
Podobně jako F-35 také Gripen E spolupracuje s dalšími systémy a pilotovi se na obrazovce mohou objevovat i data od jiných letadel nebo pozemních radarů. „U letadel, jako jsou F-16 nebo Gripen C, pilot vyhodnocuje údaje z jednotlivých senzorů, ale teď je vše propojené a navíc to jde do datalinku. Kdokoli, kdo letí v dalším letounu, může používat data z vašich senzorů a naopak. Všechno se automaticky přenáší. Mohou to být data ze senzorů na lodi, z pozemního radaru nebo velitelství,“ uvedl testovací pilot Saabu. Právě tato vlastnost je velmi vyzdvihovaná u F-35A a piloti Lightningu II si ji velmi pochvalují, protože se automaticky předávají souřadnice cíle třeba raketometu HIMARS, nebo se varují stroje F-16 před hrozbou nepřátelského útoku.
Halmetoja zmínil, že gripeny je možné upravit pro různé datalinky: „Švédsko má vlastní, národní, ale využíváme už déle než 15 let také Link 16, takže ve Švédsku máte na výběr. Brazílie má vlastní datalink a thajské letectvo také. U NATO se používá Link 16, který využívá i české letectvo.“ Švédský pilot upozornil, že nové americké stroje využívají jiný protokol propojení dat: „Letadla kategorie stealth, jako je F-35, nevysílají přes Link 16, upřednostňují vlastní datalink (MADL) . To vede k otázce, jak se pak vše může propojovat pro společné sledování nebe.“
Spor o vlastnosti stealth
Hlavním rozdílem mezi letouny čtvrté a páté generace, jako je F-35, je vlastnost stealth, tedy obtížná odhalitelnost radary. Halmetoja ale nerad mluví o generacích bojových letadel: „Označování letadel generacemi je do značné míry marketingový prostředek používaný firmami Lockheed Martin a Northrop Grumman, které jsou v tom velmi úspěšné, protože všichni mluví o letadlech páté a šesté generace. Pátá generace zahrnuje fúzi dat, vlastnosti stealth a vzájemné propojení.“
Schopnost „neviditelnosti“ pro radary švédský pilot nepřeceňuje. „Vlastnosti stealth představují jeden způsob zajištění schopnosti přežít. U gripenu jsme nešli touto cestou. Když se podíváte na dnešní systémy a senzory, které už nasadila a integrovala Ruská federace, tak zahrnují akustické senzory, pasivní senzory, radary pracující s nízkou frekvencí, které jsou vytvořené, aby detekovaly právě letadla s vlastnostmi stealth. Nemá je každý, ale země, které dnes považujeme za soupeře, jako Rusko i Čína, ale také Indie, je už mají,“ uvedl pilot. Dále popsal, jak problematiku řešila firma Saab: „U gripenu jsme se na schopnost přežití dívali jinak za použití účinných prostředků radioelektronického boje na ochranu před elektronickou detekcí.“
U Ostravy přistál Gripen E, v Česku se představuje poprvé
Bránit vlastní vzdušný prostor, nebo bombardovat Petrohrad?
Halmetoja popsal i koncept letadla: „Gripen stejně jako před ním viggen byl navržen pro obranu Švédska a mohl se využívat na odlehlých rozptýlených základnách, což znamená mít menší letadlo, které lze snadno udržovat, aby mohlo po přistání za deset patnáct minut znovu odstartovat a aby je udržovali záklaďáci. To není obvyklé u amerických platforem, jako je F-15, F-16 , F-22 nebo F-35, u nichž se počítá, že startují ze superzákladny někde v týlu a letí daleko.“
Zamýšlí se i nad vhodností strojů F-35 pro menší země: „Naskýtá se otázka, co je klíčová mise u malých a středních zemí, jejichž možnosti je limitují jen na jeden typ letadla. Budete provádět hluboké průniky? Bude vaše letectvo bojovat někde jinde, bude bombardovat Petrohrad? Nebo budete bránit svůj vzdušný prostor?“ Letouny kategorie stealth byly původně navrhovány právě pro průnik hluboko nad nepřátelské území.
Ze švédského přístupu plyne i požadavek na nenáročnou údržbu, což se nemá u nového typu měnit. „Udržovat Gripen E nebude o moc náročnější než gripen C. Unese více paliva, ale co se týká nákladů na palivo, bude nárůst marginální. A co se týká vybavení základen a potřeby personálu, je to stejné. Gripen E může používat stejné hangáry, základny i předsunuté letiště jako Gripen C/D. Nevyžaduje to žádné další investice. Ale mohou tu být nové požadavky v případě využití nově integrovaných zbraní,“ uvedl pilot.
Gripen E využívá podobně jako F-35 nový radar kategorie AESA, pasivní infračervené vyhledávací senzory, ale také systém elektronického boje Arexis, který nejen detekuje radarové paprsky, protože má širokopásmové digitální přijímače, ale má také aktivní rušiče. K přístupu zástupce Saabu dodal: „Jde o překrývání schopností, kdy se nestaví na jedné vlastnosti, jakou je stealth, jež bude za deset dvacet třicet let zcela zastaralá. Proto jsme se rozhodli nejít cestou volby vytvoření letounu, který je plně kategorie stealth, ale kombinovat ji s dalšími včetně radarů rušiček a materiálů.“
Pružně přizpůsobit se dá i vybavení pro elektronický boj: „Používáme radary s širokým rozsahem frekvencí, které jsou zabudované v draku, ale pro další úkoly můžete podvěsit různá pouzdra s vybavením pro zaměřování, jako Litening (zaměřovací podvěs) i průzkum, přesně podle vlastních požadavků.
Přeškolení na novou verzi podle něj není obtížné. „Létat se všemi proudovými letouny je podobné, takže je to velmi snadné. Nový systém ale znamená , že musíte opustit zvyky, které jste uplatňovali ve svém letounu čtvrté generace, jak jste vyhodnocovali data ze senzorů a musíte se naučit dobře chápat, co znamená která informace.“
Pilot Jussi “Miyagi“ Halmetoja |
Jussi “Miyagi“ Halmetoja, který pracuje pro Saab od roku 2019, je velmi zkušený pilot: „Sloužil jsem 24 let ve švédském letectvu, začínal jsem na viggenech a pak jsem se přeškolil na gripeny.“ Množství letadel, která pilotoval, je však mnohem větší. „Nalétal jsem 2300 hodin na všech druzích cvičných a bojových letadel. Když jsem ale byl v americkém výcvikové středisku, vyzkoušel jsem mnoho různých tryskáčů, všechno od kluzáků po vrtulníky, od letadel z padesátých a šedesátých let po F-16, F-18 a Super Hornety, protože jsem měl za úkol mít zkušenosti s různými typy. V Evropě jsem létal s Rafaly, Eurofightery Typhoon, ale i s MiGem 21, Alpha Jety a Hawky. Pak můžete ocenit kvality toho co jsme vytvořili, přednosti i slabiny." |
S gripeny má velké zkušenosti. „Úzce jsem se podílel na českém i maďarském programu zavádění gripenů, znám většinu českých pilotů,“ dodal Halmentoja. |