S Putinem už není o čem jednat, sám to dal najevo, hodnotí analytici projev šéfa Kremlu

„Putin se přirovnal k ruskému caru Petrovi I., když poznamenal, že Rusko nyní ovládá Azovské moře, o které Petr Veliký také bojoval,“ napsal institut v analýze, v níž reagoval na Putinovo absurdní vyjádření že „Azovské moře je nyní vnitrozemské“. Tím chtěl dát najevo, že Rusko kontroluje všechny jeho břehy: „To je důležitý výsledek pro Rusko.“

I ruská agentura TASS zmínila, že Putin připomněl časy, kdy Petr I. bojoval o přístup k Azovskému moři.

„Zmínky o dějinách ruské říše otevřeně ukazují nynější Putinovy cíle na Ukrajině jako zjevně imperialistické a stále maximalistické. Putin chystá ruskou veřejnost k dlouhé vyčerpávající válce na Ukrajině, kterou potřebuje k ovládnutí dalšího ukrajinského území,“ dodal ISW.

Původně přitom Putin ospravedlňoval vojenskou invazi na Ukrajinu potřebou „demilitarizace“ a „denacifikace“ sousedního státu. Výslovně přitom uváděl, že Rusku nejde o okupaci či zábor ukrajinských území. Proklamované cíle ruského vojenského tažení se pak v průběhu roku několikrát měnily, přičemž si často protiřečily.

ISW vychází z rozboru Putinova středečního vystoupení před jeho poradci pro lidská práva, kdy hovořil jak o výbojích cara Petra Velikého, tak i o svých vlastních. Připustil, že „speciální vojenská operace“, jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, je „dlouhodobý proces“ a jeho výsledkem by mělo být získání nových území.

Institut také poukázal, že ruský informační prostor přijal Putinova slova příznivě a s pochopením. Jeden vojenský blogger na telegramovém kanálu Colonelcassad dokonce uvedl paralelu války na Ukrajině s tou v Sýrii, kde ruské síly začaly dosahovat významných vítězství až po letech bojů.

Připomněl, že Rusko přišlo na pomoc Damašku v říjnu 2015 a rozhodující bitvy proti Islámskému státu byly svedeny na podzim roku 2016. Proti organizaci Hajját Tahrír aš-Šám, nástupci Fronty an-Nusrá napojené na al-Káidu, zaútočili Rusové na jihu Idlíbu až na počátku roku 2020. Dodal, že by se měl konflikt naplánovat na dva až tři roky a společnost by měla pracovat na dosažení požadovaných cílů, které určí budoucnost země na desetiletí.

Institut už dříve uvedl, že se Kreml po tristním selhání původních plánů na rychlou operaci a následných porážkách snaží nastavit informační prostředí, aby byl přijat prodlužovaný konflikt na Ukrajině a dosáhl svých původních cílů.

„Tyto podmínky jsou zcela neslučitelné s jakýmkoli jednáním o příměří nebo vyjednávání (o míru),“ vyvodili experti institutu.

„Putin působí, že není ochoten ztratit dynamiku na domácí scéně tím, že by byť nakrátko zastavil své útočné operace, natož aby ustoupil od plných cílů, které, jak dává stále jasněji najevo, zahrnují obnovu Ruského impéria v nějaké podobě,“ vyvodil z jeho vystoupení institut.