Článek
Na vlakovém nádraží v maďarské obci Hegyeshalom zastavuje vlak z Budapešti. Z vagonů vystupuje asi 500 migrantů a pěšky míří k hranici. „Řekli nám, že je to kousek,“ neztrácí optimismus uprchlík ze Sýrie.
Mezi běženci je hodně žen a dětí. Větší děti běží vedle svých rodičů, ty menší nesou rodiče na rukou.
Silniční doprava byla zastavena na okresní silnici číslo jedna i na nedaleké dálnici, kam v noci pronikla skupina uprchlíků a ohrožovala bezpečnost silničního provozu. Z Maďarska do Rakouska se dá jenom pěšky.
Čokoláda pro děti
Na hraničním přechodu Hegyeshalom rozdávají dobrovolníci a členové maďarského Červeného kříže jídlo a vodu. Děti dostanou i čokoládu.
„Jsme tady od rána a už jich přešlo nepočítaně. Zůstaneme zde, dokud budeme mít pro ně jídlo a vodu,“ říká Ilonka.
Po rychlém jídle následuje ještě sto metrů chůze a uprchlíci jsou v Rakousku.
Autobusy nestačí
Počáteční nadšení zchladí pohled na zdánlivě nekonečné řady před autobusy. Rakousko totiž od půlnoci do rána nevypravilo jediný autobus do Vídně a přímo na hranicích bylo nuceno přespat asi 2 000 migrantů.
Všude kolem se válí odpadky, přikrývky, oblečení i zbytky jídla. Rakouští policisté řadí migranty mezi kovové zátarasy a rozdělují je do skupin po čtyřiceti. „To je kapacita jednoho autobusu. Všichni musí sedět,“ říká přísně velitel.
Stále najíždí další prázdné autobusy, policisté upřednostňují ženy a děti, ale fronta se nekrátí. Z Maďarska totiž každou chvíli dorazí nová skupina migrantů.