Článek
„Chtějí mít informace úplně o všem. Je to opravdu totalitární přístup, který byl dosud k vidění pouze u diktátorů,” řekl Binney ve zvláštním výboru Spolkového sněmu, který prověřuje činnost NSA v Německu. Podle Binneyho NSA tímto způsobem špehovala cizince i Američany, přestože jí americká ústava sledování občanů USA zakazuje.
Binney také uvedl, že z NSA odešel právě kvůli sledovacímu programu, který tajná služba spustila v polovině října 2001. Předtím pro ni pracoval 30 let, před odchodem byl jejím technickým ředitelem.
Německá vláda pod palbou
Členové parlamentního výboru také kritizovali přístup vlády k prověřování toho, jaký byl rozsah činnosti NSA v Německu. Předseda výboru Patrick Sensburg z vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) si v rozhovoru v televizi ARD postěžoval, že dokumenty poskytnuté kabinetem byly cenzurovány: „Nejsme spokojeni s tím, že mnoho míst v dodaných materiálech bylo začerněno.”
Nedostatečnou součinnost německé vlády kritizoval i člen výboru za opoziční Zelené Konstantin von Notz. „Je tu snaha nejrůznějšími opatřeními sabotovat snahu výboru o prošetření záležitosti. Tak to být nesmí.”
Zelení už dříve kritizovali německou vládu za to, že odmítla poskytnout azyl bývalému analytikovi NSA Edwardu Snowdenovi. Poslanci si od něj slibovali získání rozsáhlých informací o činnosti americké tajné služby v Německu. Snowden, který je v Rusku, ale odmítá do Německa přijet, pokud nebude mít záruku, že ho Berlín nevydá do Spojených států.
Washington vydal na Snowdena zatykač, protože Snowden loni médiím vyzradil informace o sledovacím programu NSA. Z jeho materiálů vyplynulo, že tajná služba monitorovala elektronickou komunikaci statisíců lidí po celém světě a zaměřovala se i na přední představitele států včetně kancléřky Angely Merkelové a jejího předchůdce Gerharda Schrödera. [celá zpráva]