Rychle a o dost. Země NATO tajně jednají o zvýšení výdajů členských států na obranu

Tajná jednání začala minulý týden při schůzce aliančních ministrů zahraničí, ale u zvýšení se dosud nedosáhlo dohody, uvedl list. Návrh počítá s tím, že by se výdaje rychle zvedly na hranici 2,5 procenta HDP a do roku 2030 by stouply na tři procenta.

Nové závazky rychlejšího růstu výdajů na obranu by se měly schválit na výročním summitu NATO příští roce v Nizozemsku.

Generální tajemník NATO Mark Rutte odmítl odpovědět na otázku ohledně nové výše závazku. Ale řekl, že bude tlačit na to, aby to bylo „mnohem více“ než nyní. „Mám v hlavě číslo, ale nebudu je teď zmiňovat. Když se však podíváte na cíle ohledně schopnosti a vidíte, jaké jsou tam pořád mezery, tak je jasné, že se tam s dvěma procenty nedostaneme,“ uvedl na začátku prosince Rutte po list.

Dodal, že by bylo dobré výši závazku schválit na summitu v Haagu, navzdory tomu, že problémy s financemi vedly k pádu vlád v Německu a ve Francii. Rutte uvedl, že „vždy chybějí peníze a vždy je příliš mnoho priorit“. Podotkl, že zajištění bezpečnosti by ale mělo být pro lídry prioritou.

Nejmenovaný německý představitel listu přiznal, že diskuse o navýšení výdajů na obranu nutně přijde bez ohledu na to, co se děje v jednotlivých zemích. Je totiž podle něj potřeba zajistit obranu Ukrajiny.

Z 32 členských zemí jich letos 23 dosáhne stávajícího požadavku vydávat na obranu dvě procenta, pořád však mezi nimi nebudou Itálie a Španělsko nebo Belgie a Portugalsko. V roce 2018 tento požadavek plnilo jen šest evropských zemí - kromě Británie všechny tři pobaltské země a Polsko s Řeckem. Po začátku války na Ukrajině neameričtí členové paktu zvýšili za poslední dva roky výdaje na obranu o 100 miliard dolarů.

Snaha zvýšit výdaje na obranu je jasnou rekcí na zvolení Donalda Trumpa příštím americkým prezidentem. Ten požaduje, aby Evropa vydávala na obranu více a že stávající výše výdajů není dostačují na odstrašení Ruska a podporu Ukrajiny.

„Závazek tří procent by byl „dobrým signálem pro USA a Trumpa,“ řekl německý představitel. „Příští summit by na to byl ideální dobou,“ dodal ještě. Německo přitom letos poprvé vydává na obranu dvě procenta. Německý ministr obrany Boris Pistorius vyšší výdaje hájí, Rusko by podle něj mohlo na země NATO zaútočit v roce 2029: „Nepřešlo na válečnou ekonomiku z nudy!“

Nový návrh je však obtížné splnit. „Británie nemůže dosáhnout výdajů ve výši 2,5 procenta HDP,“ řekl nejmenovaný vysoký představitel britských ozbrojených sil. Nyní Londýn vydává 2,3 procenta. Itálie vydává 1,49 procenta a její premiéra Giorgia Meloniová slíbila, že dvou procent země dosáhne do roku 2028. USA vydávají 3,4 procenta.