Rusy zaskočily ukrajinské útoky na letiště. Škody jsou těžko nahraditelné

Kanál Rybar na Telegramu uvedl: „Měli byste si pamatovat, že se Tu-95SM už v Rusku nevyrábějí a výroba jednoho Tu-160 trvá několik let. Ztrátu takovýchto bombardérů nelze nahradit.“

Rusko přesně neuvedlo, jaké bombardéry byly při útocích na letiště Engels-2 u Saratova a Ďagilevo u Rjazaně poškozeny. Satelitní záběr z letiště u Rjazaně ukazuje stopy požáru cisterny s palivem u jednoho ze zaparkovaných bombardérů Tu-22. Záběr ze základny ukazuje, že je to stroj verze M3 s imatrikulací RF-34110. Poškozenou má vodorovnou ocasní plochu i úplný konec trupu s kanónem ráže 23 mm určeným k obraně zadní polosféry.

Poškozené ocasní plochy bombardéru Ty-22M3 a vyhořelý automobil sloužící ke startování letadla

Po několika hodinách ruské ministerstvo obrany útoky neochotně potvrdilo: „Ráno 5. prosince se kyjevský režim pokusil zaútočit proudovými bezpilotními letouny sovětské výroby na vojenská letiště Ďagilevo v Rjazaňské oblasti a Engels v Saratovské oblasti s cílem vyřadit ruská letadla dálkového letectva.“

„Ukrajinská bezpilotní letadla letící v malé výšce byla zachycena systémy protivzdušné obrany ruských aerokosmických sil,“ uvedlo ministerstvo s tím, že trosky dronů zabily tři příslušníky pozemního personálu a další čtyři zranily. „V důsledku pádu a výbuchu úlomků byl lehce poškozen plášť trupu dvou letadel,“ dodalo ministerstvo, aniž by zmínilo, o jaké typy se mělo jednat.

Kanál na Telegramu WarGonzo však vyjádření ministerstva zpochybnil. Vydedukoval, že pokud byly drony sovětské, šlo o staré sovětské bezpilotní letouny Ty-141 Striž, které měla Ukrajina ve výzbroji a po začátku války na Donbasu je modernizovala. „Tyto stroje mají dolet tisíc kilometrů, což je dost, aby dosáhly Rjazaně a Engelsu.“

Přesto má pochybnosti, protože každý váží 5370 kg a je dlouhý 14,5 metru, tedy jako proudová stíhačka: „Objevuje se logická otázka – jak mohly tyto velké drony překonat současné prostředky ruské protivzdušné obrany, které lehce ničí i malé vzdušné cíle?“

Zachyceny musely být až přímo u letišť, protože jinak by jejich trosky nemohly poškodit zaparkovaná letadla.

Objevily se proto spekulace, že šlo o inscenované útoky. Pozornost vyvolalo především to, že Tu-22M3 je poškozen na pravé straně, ale vyhořelé auto a kráter jsou nalevo od něj. Proč by si Rusko útokem pod falešnou vlajkou ničilo vlastní vybavení, není úplně jasné. Jednou z možností je snaha o zvýšení podpory ruského obyvatelstva pro válku na Ukrajině. Podle nedávného průzkumu už většina Rusů válku nechce.

Ruské ministerstvo obrany ještě zdůraznilo, že navzdory útokům na základy strategických bombardérů se podařilo dálkovému letectvu zaútočit na Ukrajinu, přičemž mělo být údajně zničeno všech 17 vytipovaných cílů. Měla se hlavně přerušit doprava na železnici, podle Kyjeva ale byla zasažena především vodovodní a elektrická síť v Oděse. Ukrajinci tvrdí, že 60 ze 70 vypálených ruských raket sestřelili.