Článek
Je to výrazný posun: ještě v 90. letech minulého století se vyslovovalo proti ruštině jako dalšímu úřednímu jazyku pouze 18 procent Ukrajinců, v roce 2015 ji odmítalo 21 procent respondentů, cituje z průzkumu Ukrajinska pravda.
Nejvíce odpůrců ruštiny v úředním styku je mezi nejmladšími respondenty průzkumu ve věku 18 až 29 let, je jich plných 84 procent. S přibývajícím věkem procento klesá, přesto i u respondentů nad 70 let tento názor zastává plná polovina z nich.
I mezi částí populace Ukrajiny, která doma hovoří převážně rusky, celkově převládá názor, že by ruština měla být úplně vyloučena z úředního styku (43 procent dotázaných), proti oficiálnímu statusu ruštiny coby druhého státního jazyka je 11 procent dotázaných z této skupiny.
Tolerance „úřední“ ruštiny klesá směrem od východu na západ ukrajinského území. I na východě ale počet jejích odpůrců vzrůstá (ze 3 procent v roce 2015 na 40 procent v roce 2024), uvádějí autoři průzkumu.
„Je důležité poznamenat, že pokud bychom zdůraznili, že nejde o zákaz každodenní komunikace v ruštině, s vysokou mírou pravděpodobnosti by se pro úřední status ruštiny vyslovilo ještě méně lidí,“ tvrdí sociologové.
Takřka čtvrtina respondentů zároveň připouští, že by se ruský jazyk mohl stát úředním v těch regionech, kde by si to přála většina obyvatel.
Ukrajinci se v Brně pohádali kvůli ruštině, jeden skončil s těžkým zraněním
