Článek
Návrh zmiňovaného zákona byl schválen čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami. Vládnoucí strana Jednotné Rusko se před nimi potýká s poklesem popularity, přesto ale vede.
Novela předpokládá, že občan účastnící se činnosti společenského či náboženského sdružení a organizací, které soud prohlásil za extremistické či teroristické, nemá právo být zvolen poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Příslušné změny navrhují tito poslanci vnést do zákona o volbách poslanců dumy.
Zákaz se podle návrhu má vztahovat na „zřizovatele, členy kolektivního řídícího orgánu, vedoucí a zástupce vedoucí extremistických a teroristických organizací, vedoucí jejich strukturních oddělení a jejich zástupce, členy, účastníky, pracovníky a další osoby podílející se na činnosti těchto organizací". Zákaz využívat pasivního volebního práva má být v případě řídících kádrů pětiletý, v případě řadových členů či účastníků tříletý.
Zákon v současnosti podle TASS zakazuje nechat se zvolit poslancem občanům, kteří byli odsouzeni za spáchání extremistického trestného činu.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina zařadil protikorupční nadaci (FBK) i síť regionálních politických spolupracovníků Alexeje Navalného na seznam extremistických organizací v letošním roce. Seznam teroristických a extremistických organizací vede ruský finanční dozorčí ústav a figuruje na něm například i Al-Káida. Navalného stoupenci na dubnové rozhodnutí soudu zareagovali tak, že organizaci, která vznikla před minulými prezidentskými volbami, raději sami rozpustili.