Článek
Po Polsku, Řecku, Bulharsku či Španělsku nyní přichází na řadu Finsko: všechny tyto země čelily nebo čelí ze strany svých nepřátelsky naladěných sousedů hybridním snahám o destabilizaci prostřednictvím podporovaného přílivu běženců.
Situace na jižní části finsko-ruské hranice začala eskalovat začátkem tohoto týdne. Finské úřady evidují prudký růst žadatelů o azyl mezi lidmi, kteří se na finsko-ruské hraniční přechody dostali z ruského území. Jen za středu 15. listopadu jich finská pohraniční stráž podle listu The Guardian zaznamenala 74, o den dříve jich bylo 55.
Podle svědectví členů finské pohraniční stráže ruští pohraničníci v některých případech lidi přivážejí na hranici automobily. Až dosud přitom Rusové osoby bez řádných dokladů umožňujících legální vstup do Finska (a tím do schengenského prostoru) nepouštěly ani do oblasti přilehlé k hranici. Specialitou posledních dní se stali migranti snažící se proniknout do Finska bez dokladů na bicyklech.
Finsko ve snaze omezit příliv žadatelů o azyl rozhodlo, že uzavře čtyři přechody na hranici s Ruskem. Podle premiéra Petteriho Orpa opatření začne platit v noci na sobotu.
Deset tisíc ozbrojenců na 400 kilometrů. Poláci dál navyšují počty vojáků na běloruské hranici
„Je jasné, že tito lidé se k hranicím dostávají s cizí pomocí,“ řekl finský premiér Petteri Orpo. A prezident Sauli Niinistö prohlásil, že „nevidí jinou možnost než ráznou akci ze strany Finska“.
Finlandizace skončila
Začátkem dubna se Finsko stalo členem Severoatlantické aliance, ani ne rok od formálního podání přihlášky. Stalo se tak v reakci na ruskou vojenskou agresi na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, a šlo o velkou změnu – země byla předtím desítky let neutrální. Od konce 2. světové války se Finsko snažilo svého velkého východního souseda nijak neprovokovat; pro tento způsob zahraniční politiky se dokonce vžil obecný termín „finlandizace“.
Hranice mezi Finskem a Ruskem dlouhá 1340 kilometrů se vstupem Helsinek do NATO stala zdaleka nejdelší částí pozemní hranice mezi státy NATO a Ruskem. Z velké části prochází minimálně osídlenou až pustou krajinou, migrační tlak se soustřeďuje zejména na několik hraničních přechodů v jižním úseku hranice.
Podél nejohroženější části finsko-ruské hranice začali Finové letos budovat vysoký plot.