Ruští oligarchové čelí sankčním kleštím

„Je to jen taková hra – utlačuj Rusko,“ reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na americké restrikce proti „ruské vládě a oligarchům za jejich destabilizační činnost“. Podle ruské diplomacie jde již o 51. pokus Washingtonu od roku 2011 zatlačit na Rusko sankčním mechanismem.

„Je zřejmé, že to není spojeno s žádným virtuálním vměšováním do (amerických) voleb, ani s Krymem, ani s Ukrajinou,“ prohlásila Zacharovová s tím, že by se však USA „měly zbavit iluze“, že s Ruskem mohou mluvit jazykem trestů. „Nic nás nedonutí uhnout z vytyčené linie,“ konstatovala.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil sankce za „ekonomické vydírání“ a snahu o „nekalou konkurenci“. Přiznal sice, že důsledky jsou „dostatečně negativní“, avšak Moskva podle něj nemíní reagovat „unáhlenými rozhodnutími“. „Především jde o zájmy Ruska,“ řekl.

Podle analytiků navzdory chrabrým řečem úředníků udeřily tentokrát sankce dokonce citelněji, než se očekávalo. Rublem cloumal „divoký týden“, nejhorší za poslední čtyři roky, a i když se později ruská měna mírně vzpamatovala, situace je prý stále nejistá.

Ruská Státní duma se přitom chystá již v polovině května projednat balík protiopatření, která zahrnují mimo jiné zákaz dovozu americké zemědělské produkce, léků, tabáku, alkoholu a dokonce možná i amerických počítačových programů.

Alexej Kudrin, exministr financí a bývalý vicepremiér, však před odvetnými kroky varoval s tím, že by to ruské ekonomice způsobilo velké škody. „Považuji sankce proti soukromému americkému byznysu za kontraproduktivní. Ten totiž přivádí do Ruska investice a technologie,“ řekl novinářům. Podle něj by byly odvetné sankce „podvodem“ i vůči investorům, které do Ruska zval prezident Vladimir Putin.

V sociálních sítích vyvolaly hrozby ruských politiků odvetnými „zrcadlovými sankcemi“ sarkastické poznámky.„Hurá! Rusko se dobrovolně vzdává amerických IT technologií a specialistů, amerických léků i potravin. Zpátky do středověku,“ reagoval jeden z uživatelů. „Zakažme americké dolary – a bude to,“ přisadil si další.

Podle komentátorů sankce zatím nemají citelný dopad na prosté občany a zásadně neovlivnily ani popularitu prezidenta Vladimira Putina, byť analytici upozorňují, že právě Putin je terčem restrikcí, jež formálně míří proti oligarchům. Z „kremelského seznamu“, který ministerstvo financí USA sestavilo podle jednoho z posledních žebříčků časopisu Forbes, volba padla na nejbližší Putinovo okolí, do něhož patří i houf miliardářů.

Nejviditelnějším terčem se stal hliníkový magnát Oleg Děripaska, majitel společnosti Rusal s odhadovaným majetkem 7,8 miliardy dolarů. Hodnota jeho akcií na hongkongské burze se po vyhlášení sankcí propadla o více než polovinu a na moskevské dokonce o 60 procent.

Jeho podnik, druhý největší výrobce hliníku na světě, před sankcemi vyvážel přes 80 procent produkce. Restrikce USA však prakticky znemožnily magnátovy aktivity na světovém trhu.

Co se na Děripaskovi Američanům tak nelíbí? Ministerstvo financí USA mu vytýká zasahování do předvolební kampaně v USA a má také podezření, že pral špinavé peníze, ohrožoval konkurenty a dokonce vydíral. Ani jeho ohlášený záměr vzdát se kontroly vedení společnosti situaci nezklidnil a osud Rusalu je zatím nejasný.

Podle opozičního politika Alexeje Navalného americká sankční politika počítá s „dalekosáhlými dopady“. „USA nezavádějí sankce proti celému seznamu z Forbesu, ale míří na konkrétní osoby včetně oligarchů, kteří podle jejich údajů slouží Putinovu režimu,“ tvrdí v analýze protikorupčního fondu s tím, že Děripaskův případ by měl jiné oligarchy přimět k přemýšlení o další orientaci.

„Přinejmenším pro jednoho člověka budou mít sankce katastrofální důsledky,“ předpověděl s tím, že Děripaskovy firmy fakticky přišly o možnost dělat obchody kdekoli mimo Rusko. Upozornil, že další miliardáři, jako například Viktor Vekselberg či Vladimir Bogdanov, měli „větší štěstí“ a ne všechny jejich společnosti se ocitly pod sankcemi. I tak ale musejí počítat se zásadní změnou způsobu podnikání i života.