Článek
Hybridní hrozby zahrnují širokou škálu aktivit – od fyzických sabotáží kritické infrastruktury, jako jsou internetové kabely, vodovody či energetické sítě, až po dezinformační kampaně.
Ředitel MIVD Peter Reesink v této souvislosti ve výroční zprávě připomněl četné zprávy o poškozené podmořské infrastruktuře v Baltském moři či žhářských a sabotážních útocích v celé Evropě.
„Pozorujeme, že ruská hrozba vůči Evropě se zvyšuje a tento trend bude pokračovat i po možném konci války na Ukrajině,“ nepochyboval Reesink.
Tanker Eagle S z ruské „stínové“ flotily obsadila finská pobřežní stráž kvůli podezření, že poškodil podmořský energetický kabel v Baltu.
„V Nizozemsku máme za sebou první ruský kybernetický útok na digitální operační systém veřejné služby. Dokázali jsme to zmařit, ale byl to první takový případ,“ uvedl bez dalších podrobností šéf MIVD.
Nizozemské ministerstvo vnitra oznámilo, že zaznamenalo a zmařilo ruskou kybernetickou operaci proti kritické infrastruktuře v Nizozemsku. Podle něj šlo s největší pravděpodobností o přípravu na sabotáž. Nakonec se ale Rusům nepodařilo získat přístup k příslušné síti.
Sport.cz
„Tyto útoky kombinují tradiční špionáž s kybernetickými útoky a dalšími pokusy o ovlivňování a podkopávání společnosti,“ uvedla MIVD ve zprávě.
Britská zahraniční rozvědka loni v listopadu obvinila Rusko z vedení „ohromně bezohledné kampaně“ sabotáží v Evropě, jež zahrnuje opakované kybernetické útoky a pokusy o žhářství. Rusko však odpovědnost za všechny tyto incidenty odmítá a označuje obvinění za nepodložená a neprokázaná.
MIVD ve výroční zprávě vyzvala k posílení obrany proti těmto hrozbám a zdůraznila potřebu spolupráce mezi evropskými státy. Reesink varoval, že rychlost, s jakou NATO buduje vojenské kapacity, je podle něj nyní mnohem nižší než rychlost Ruska. „Částečně je to proto, že Moskva přešla na válečnou ekonomiku,“ doplnil.
