Článek
Wallenberg působil za druhé světové války jako tajemník švédského velvyslanectví v Budapešti. V maďarské metropoli zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval švédské cestovní pasy, které jim poskytovaly ochranu. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20 tisíc Židů.
V lednu 1945 zadrželi Wallenberga v Budapešti sovětští vojáci a jeho další osud je dodnes zahalen tajemstvím. Podle některých historiků byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Podle oficiální sovětské verze, na níž trvá i Rusko, diplomat zemřel po srdeční příhodě v červenci 1947.
Žil prý v Rusku
Mnozí historikové to však zpochybňují a tvrdí, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho poté. Loni na konci října švédské úřady prohlásily Wallenberga za mrtvého.
Moskevský soud v odůvodnění svého zamítavého stanoviska konstatoval, že údaje obsažené v utajovaných spisech obsahují osobní údaje o jiných lidech. Advokát pozůstalých Ivan Pavlov označil verdikt za nezákonný a nespravedlivý a hodlá se proti němu odvolat, oznámil moskevský rozhlas.
