Článek
Výsledky reprezentativního průzkumu veřejného mínění z minulého týdne, který si objednala Agentura politické a ekonomické komunikace, zveřejnil v úterý na svém webu ruský list Kommersant.
Kladný vztah k Petru I. Velikému, který za své vlády sice zahájil modernizaci Ruska po evropském vzoru, zároveň ale vedl dobyvačné války proti Osmanské říši, Krymskému chanátu či Švédsku a na dobytém švédském území nechal roku 1703 vybudovat budoucí ruskou metropoli Petrohrad, má 82 procent respondentů.
Kateřinu II. Velikou, původem Němku z nyní polského Štětína provdanou do Ruska, která se dostala k moci převratem, když svrhla svého manžela Petra III., a za jejíž osvícené a despotické vlády Rusko zažilo svůj „zlatý věk“, kladně hodnotí 71 procent dotázaných.
Na sovětského diktátora gruzínského původu Josifa Stalina, jehož politika si vyžádala několik milionů obětí, ať už za násilné kolektivizace, hladomoru či rozsáhlých politických čistek, a za nějž se SSSR stal jadernou mocností, pozitivně nahlíží 65 procent respondentů. Období jeho hrůzovlády v aktuálním průzkumu hodnotí negativně jen 20 procent dotázaných.
Jen o čtyři procenta méně pozitivních reakcí (61 procent proti 17 negativním) získal Leonid Brežněv, generální tajemník Komunistické strany SSSR, totalitní vůdce a neostalinista zodpovědný mimo jiné za invazi armád Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Vladimira Iljiče Lenina, který do carského Ruska dovezl bolševickou revoluci a občanskou válku a založil Sovětský svaz, vnímá pozitivně 52 procent respondentů, zatímco 28 procent dotázaných na něj nahlíží negativně.
Nejmenší oblibě u Rusů se dle průzkumu těší otec ruské perestrojky Michail Gorbačov, kterého hodnotí záporně 64 procent dotázaných, zatímco kladně na něj nahlíží 19 procent respondentů.
Žebříček uzavírá Boris Jelcin, za jehož prezidentství Rusko zažilo divoká 90. léta a který na přelomu milénia a konci svého mandátu tři měsíce před volbami dosadil do vedení státu do té doby nikterak výrazného politika s minulostí v KGB Vladimira Putina. Jelcina hodnotí negativně 63 procent respondentů, pozitivně jen 17 procent dotázaných.
„Vztah k lídrům ruské minulosti je určující jak pro začátek prezidentské volební kampaně (volby se uskuteční na jaře příštího roku - pozn. red.), tak pro nové priority ve výuce ruských dějin,“ prohlásil Dmitrij Orlov, ředitel Agentury politické a ekonomické komunikace.
Podle jeho interpretace z výsledků vyplývá, že Rusové preferují „aktivní a dynamické hlavy státu“, které provádějí „politiku intenzivního rozvoje a modernizace“.