Článek
Ruské letouny Mig-31 podle agentury TASS procvičovaly doplňování paliva ve vzduchu. V určité fázi jejich trasy je „doprovázely zahraniční stíhačky“, uvedla agentura s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
Švédský premiér Kristersson v rozhovoru pro list Financial Times uvedl, že Rusové se „zajímají“ především o švédský ostrov Gotland.
Ten by kvůli své „centrální poloze v Baltském moři“ v případě ruského útoku hrál rozhodující roli při obraně nejen Švédska, ale také Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska a Polska.
Základna ze sovětské éry ožila. Albánie ji otevřela pro stíhačky NATO
„Posílení obrany Gotlandu, strategicky nejdůležitějšího ostrova v regionu, bude prvním tématem, o kterém se bude diskutovat s partnery v NATO,“ řekl švédský premiér.
Švédsko se minulý týden stalo členem Severoatlantické aliance a opustilo tak více než dvě století trvající politiku neutrality.
Gotland, který bývá často nazýván „největší letadlovou lodí v Baltu“, leží jen asi 300 kilometrů od metropole ruské exklávy Kaliningradu. Švédsko jej v roce 2005, po konci studené války, demilitarizovalo. Po ruské anexi Krymu ale na věc změnilo názor.
Na ostrově se objevil nový pluk, který v roce 2018 čítal zhruba čtyři stovky trvale nasazených vojáků, mechanizovaný prapor s obrněnými vozidly CV90 a tanky Leopard 2 a také jednotka s obojživelnými vozidly.
Ruský vpád na Ukrajinu v roce 2022 pak znamenal, že švédská vláda investovala 143 milionů eur (3,6 miliardy Kč) do posílení vojenské infrastruktury na Gotlandu a v roce 2023 uspořádaly švédské ozbrojené síly ve spolupráci s NATO největší vojenské cvičení na ostrově v posledních dvou desetiletích.
Švédský vstup do NATO výrazně posílil obranu pobaltských států.
„Gotland jako součást alianční obrany značně mění situaci. Strategická kontrola nad Baltským mořem je v rukou NATO. A Rusové to velmi dobře vědí,“ komentoval situaci podle Financial Times lotyšský ministr zahraničí Arturs Krišjānis Kariņš.
Francouzské Mirage 2000-5 zasahovaly nad Baltem proti suchojům
