Hlavní obsah

Rusové se v Osetii nezastavili, postupují do nitra Gruzie

TBILISI/MOSKVA
Aktualizováno

Ruské jednotky v pondělí odpoledne a večer pronikly hlouběji do území Gruzie i mimo separatistické oblasti Jižní Osetie a Abcházie. Rusové obsadili město Gori 60 km od hlavního města Tbilisi, z druhé fronty v Abcházii pronikli také do západogruzínského města Senaki a do černomořského přístavu Poti, což Rusové popřeli. Gruzínský prezident Michail Saakašvilli podepsal dohodu o příměří, ale Moskva ji nepřijala.

Foto: Vladimir Popov, Reuters

Ruští vojáci při postupu v Abcházii

Článek

Podle gruzínských představitelů jsou ruské jednotky už v Gori. Oblast je uzavřena a město podle gruzínských úřadů záhy padne. Gruzínské jednotky se už z města stahují. V Gori, které je rodištěm Stalina, sídlí velká gruzínská posádka. Město Rusové bombardovali už v sobotu. Nálet si vyžádal civilní oběti.

Ruské ministerstvo obrany nicméně zprávy zahraničních agentur, že by ruské jednotky vstoupily do Gori, popřelo. "V Gori nejsou žádné ruské jednotky,“ uvedl mluvčí obrany.

Jednotky ruské armády postupují na gruzínské území také ze separatistické Abcházie a obsadily vojenskou základnu v západogruzínském městě Senaki. Informovalo o tom gruzínské ministerstvo vnitra a ruské ministerstvo obrany poté operaci v oblasti vzdálené 40 kilometrů od gruzínsko-abchazské hranice potvrdilo. Později se ruské jednotky stáhly, protože pominula hrozba ze strany gruzínského dělostřelectva.

Agentura AP s odvoláním na očité svědky uvedla, že ruští vojáci jsou také v dalším západogruzínském městě Zugdidi, kde obsadili budovu místního úřadu gruzínského ministerstva vnitra.

Ruští vojáci údajně vstoupili do černomořského přístavu Poti

Večer pak gruzínský premiér Lado Gurgenidze v televizi oznámil, že ruské jednotky vstoupily do černomořského přístavu Poti. "Žádné oběti na životech nejsou," řekl.

Ruské ministerstvo obrany vzápětí podle agentury Interfax zprávu o vstupu do města dementovalo.

"Je nám moc líto, že jsme svědky takového vývoje události dál, aniž by naši západní partneři aktivněji zasáhli," prohlásil Gurgenidze.

foto: Právo/ti

Podle gruzínského prezidenta chtějí Rusové rozdělit zemi na dvě části. "Čelíme invazi, okupaci a zničení nezávislé demokratické země," uvedl Saakašvilli.

Gruzie tvrdí, že čelí snaze Rusů ovládnout Kavkaz

Gruzínský prezident Michail Saakašvilli v pondělí uvedl, že sice podepsal příměří, ale nemíní se vzdát. Ukončit konflikt si však přeje co nejdříve. Podle Saakašvilliho už nejde o Jižní Osetii, ale o snahu Ruska opět ovládnout Kavkaz. Rusové příměří v pondělí nepřijali. Požadují záruky, že Gruzie už nikdy nezaútočí na Abcházii a Jižní Osetii.

Podle tajemníka gruzínské Bezpečnostní rady Alexandra Lomaiy zřejmě chce Rusko svrhnout gruzínskou vládu. Bezpečnostní rada podle jeho slov proto "právě rozhodla" stáhnout gruzínskou armádu k obraně hlavního města a zabránit pádu Gruzie.

:. Ruští vojáci při postupu v Abcháziifoto: Reuters/Vladimir Popov

"Teď už nejde o Jižní Osetii. Z té jsme se stáhli poté, co jsme zasáhli proti kriminálním činům,“ uvedl prezident a dodal, že nyní má už konflikt úplně jinou rovinu. Nyní čelí Gruzie ruské invazi, kterou přirovnal k zásahů Sovětského svazu v Maďarsku v roce 1956 a k invazi SSSR do Československa z roku 1968.

"Nyní bojují všechny národy společně. Rusové i Osetinci po boku Gruzínů,“ uvedl prezident a dodal, že jedni z velitelů dělostřelectva i letectva jsou Osetinci. "Chceme, aby se všichni Osetinci a všichni Abcházci, kteří utekli, zase vrátili,“ řekl Saakašvilli.

Ruské požadavky

Ruský vicepremiér Sergej Ivanov vyjádřil vděk Francii za zprostředkování jednání o dohodě o příměří. Nijak však nenaznačil, že by text Rusko podepsalo. Dal jasnou podmínku, za které je Moskva ochotná dohodu o příměří podepsat. Podle něj Gruzie nesmí už nikdy napadnout Abcházii a Jižní Osetii.

"Naše stanovisko je jasné. Potřebujeme smlouvu mezi Gruzií a dvěma odštěpeneckými republikami, že je Gruzie už nikdy nenapadne,“ řekl Ivanov a doplnil, že v minulém století Gruzie mnohokrát obě oblasti napadla.

Do Ruska míří francouzský ministr zahraniční Bernard Kouchner i s dokumentem. Rusko k okamžitému přijetí dokumentu vyzvala i skupina ekonomicky nejvyspělejších zemí světa G7. O výsledku telekonferenčního jednání G7 informoval zástupce americké vlády.

Podle finského ministra zahraničí je ale dohoda o příměří jen prvním bodem, jenž má vést k řešení situace.

foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek

Saakašvilli také zmínil, že boje začínají připomínat etnické války na Balkáně, jejichž součástí byly bezohledné masakry civilního obyvatelstva i etnické čistky. Z etnických čistek a brutality se obviňují od soboty obě strany. Saakašvilli nyní obviňuje Rusy ze stejných činů, z jakých Gruzínce obvinil už v sobotu ruský premiér Vladimir Putin.

Gruzínské obvinění z etnických čistek ze strany Rusů tvrdě odmítl vicepremiér Ivanov. Podle něj šlo ze strany Saakašvilliho o "goebbelsovskou propagandu".

Ruský premiér Vladimir Putin přirovnal Saakašviliho k Saddámu Husajnovi a připomněl, že po svém svržení byl tento irácký diktátor v roce 2006 oběšen.

Jádro dohody o příměří

Saakašvilli zmínil i podrobnosti podepsané dohody, která má tři základní body. Garantuje územní celistvost i obnovení statu quo v Jižní Osetii. Součástí dohody je i rozmístění mírových sborů v krizových oblastech, ovšem opět půjde jen o ruské a gruzínské vojáky.

GRUZIE HRAJE VABANK

:: Rozhodnutí Gruzie vojensky zasáhnout v odštěpenecké Jižní Osetii může mít neblahé následky pro ambice země vstoupit do NATO a prohloubit vazby s EU. Nic na tom nemění americká kritika, že Ruská reakce byla neadekvátní.

:: Experti se shodují, že gruzínský prezident Saakašvilli měl počítat s možností, že Moskva se rozhodne pro tvrdou odpověď, i když Vladimira Putina v křesle prezidenta vystřídal Dmitrij Medveděv. Neměl se nechat ukolébat ani tím, že předchozí zásahy v Adžárii a Abcházii Gruzii prošly. Navíc bylo chybné zahájit akci v den začátku olympiády.

:: Ani sázka, že by konflikt přiblížil Gruzii NATO nemusí vyjít. Přes velký zájem Gruzie o vstup do aliance zatím pozvání nedostala. Italský ministr zahraničí Franco Frattini uvedl: "Tato válka vzdálila Gruzii nejen od Evropy, ale také zkomplikovala prosincový summit NATO.“ Ani Itálie nechce, aby se v Evropě vytvářel blok proti Rusku, ještě více to vadí Německu a Francii, které mají k Moskvě blíže.

:: Reakce NATO po zahájení ruského protiútoku v pátek byly také velmi chladné. "Nikdo v NATO si nepřeje být zatažen do války na Kavkaze kvůli chybné kalkulaci Saakašvilliho,“ uvedl jeden z aliančních diplomatů, který není pro vstup Gruzie. Podle něj je dobře, že Gruzie zatím nedostala přizvání, protože by se pak mohla odvolávat na článek V, podle něhož aliance musí pomoci napadené členské zemi.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám