Rusové se bojí létat nad Ukrajinou, střely raději odpalují zpoza hranic

„Střely s plochou dráhou letu můžete odpalovat z letadel z velké vzdálenosti. A pokud je cíl blízko, nepotřebujete vnikat do (nepřátelského) vzdušného prostoru,“ uvedl představitel Pentagonu podle televize ABC.

Ruské letectvo podle něj ukazuje „obecnou nechuť jít do rizika a opatrnost ve vzduchu“. Pokud ruská letadla nevstoupí do ukrajinského vzdušného prostoru, nehrozí jim nebezpečí sestřelení.

Odpalování podvěšených raket dlouhého doletu z letadel však znamená, že ruská letadla neposkytují přímou vzdušnou podporu vojákům na frontě označovanou jako CAS, která je při přímých střetech s nepřítelem potřeba.

Z taktiky je vidět, že se ruské vzdušné síly obávají rozšiřování ztrát, které už nad Ukrajinou utrpěly. Přišly i o několik nejmodernějších bombardérů Suchoj Su-34, kolik přesně letadel Moskva ztratila, ale není jasné. Ukrajinské tvrzení o 57 sestřelených strojích nelze potvrdit.

Ruské letectvo, jak podotkli už dříve experti, nemá specializované stroje, které umožňují poskytovat ochranu vlastním letadlům, jako jsou americké EA-18G Growlery, takže pro ně představují větší nebezpečí ukrajinské protiletadlové systémy.

Ty se navzdory úderům na radarové stanice nepodařilo okupantům vyřadit z provozu.

Ukrajina má stále mobilní systémy protivzdušné obrany (PVO) a využívá ruční protiletadlové řízené střely, uvedl představitel Pentagonu: „Přesunují je. Jsou velmi hbití, a to se ukázalo efektivní. A nemluvím jen o mobilních odpalovacích zařízeních. Mluvím také o nasazení ručních protiletadlových střel, způsobují, že si ruští piloti uvědomují, jaké mají (ukrajinská protiletadlová obrana) schopnosti.“

Kombinace obou typů PVO komplikuje ruským pilotům situaci. Kvůli nebezpečí ze strany klasických protiletadlových raket musejí létat nízko, aby snížili riziko odhalení radarem. U země se ale snáze stávají terči ručních protiletadlových střel.

Pentagon v pátek také poprvé uvedl, kolik letadel zbývá Ukrajině: „Mají 56 letuschopných plně operačních strojů, ale létají s nimi tak pět až deset hodin denně.“

To je zřejmě důvod, proč v pátek Rusové opět útočili na letiště na západě Ukrajiny u Ivano-Frankivsku a Lucku, který leží u polských hranic.

Vzhledem k ruské převaze ve vzduchu a velkému množství ruských mobilních systémů Pancir, Buk a Tor na ukrajinské půdě, nemá podle něj nyní smysl dodávat Ukrajincům další letadla, což byla zřetelná snaha vysvětlit, proč USA zabránily dodání MiGů-29 z Polska na Ukrajinu.

„Dodat další letadla by pro vyřešení těchto problémů mělo jen malý smysl. Potřebují střely země-vzduch, ruční protiletadlové střely, protitankové střely, ruční zbraně a munici a potřebují drony, protože je používají s velkým účinkem. A na to se soustřeďujeme.“

Podle představitele Pentagonu měly ukrajinské drony „hrozné“ účinky na pohyb ruských pozemních sil. Navíc se dají používat i pro průzkum. „Jsou vycvičeni k jejich využití, umějí s nimi létat pod radarovým deštníkem Rusů,“ zdůraznil.

Ukrajina má turecké drony Bayraktar TB2 ve výzbroji už několik let. Ty jsou výrazně levnější než letadla, jeden stojí přes milion dolarů, a protože jsou bezpilotní, nehrozí zabití nebo zajetí posádky. Bayraktary létají po naprogramované trase, ale většinou se ovládají na dálku, jako americké predatory.