Rusové prchají do Izraele, někteří ale jen pro zahraniční pas

Nejvýmluvnější jsou v tomto ohledu data za leden 2022, poslední předválečný měsíc, a leden letošního roku, kdy izraelské úřady zaznamenaly nárůst ruských žadatelů o plných 637 procent, napsal ruský web Meduza s odvoláním na zprávu izraelského ministerstva vnitra.

Podle loňských čísel zveřejněných listem The Jerusalem Post nárůst činil 400 procent.

Desetitisíce ruských občanů zamířily po začátku války do „země zaslíbené“ i proto, že Izrael v reakci na zahájení invaze na Ukrajinu umožnil Ukrajincům, Rusům a Bělorusům židovského původu získávat izraelské doklady ve zjednodušené proceduře. To se ale od tohoto měsíce mění.

Jak napsal v pátek list Haaretz, izraelské ministerstvo pro aliju a integraci mimořádný program pro nově příchozí z Ruska a Běloruska v tichosti zrušilo. Rozhodnutí zveřejnilo až po vypršení platnosti úlev. Zrychlený proces alija zůstal v platnosti pouze pro přistěhovalce z Ukrajiny.

Ukázalo se totiž, že mnozí imigranti z Ruska včetně známých osobností zvučných jmen jako zpěvačka Alla Pugačovová, její manžel Maxim Galkin nebo moderátorka Ksenija Sobčaková nestáli ani tak o nový život v Izraeli jako o izraelský pas, se kterým se po jeho získání vrátili zpět do své původní vlasti.

Jak podotkl web listu Novyje Izvěstija, Sobčaková „získala izraelské občanství navzdory tomu, že o tři roky dříve vstoupila do manželství při církevním obřadu v moskevském pravoslavném chrámu Nanebevstoupení Páně u Nikitské brány“.

Jen do konce loňského roku takto Izrael opustila necelá polovina ruských „válečných“ přistěhovalců, což se stalo terčem kritiky zejména nové ultrapravicové vlády Benjamina Netanjahua.

Dosavadní izraelský zákon o návratu považuje pro účely imigrace a udělení občanství za Žida každého, kdo prokáže alespoň jednoho židovského prarodiče. Ultranacionalisté v nynější vládě ale prosazují zpřísnění tohoto pravidla v duchu náboženského práva zvaného halacha.

Pak by byli za Židy považování pouze lidé s prokazatelným židovským původem v matčině linii. Předpokládá se, že toto přitvrzení legislativy by se dotklo především právě žadatelů z postsovětských republik.

Počet ruských žadatelů o aliju stoupl také poté, co se Moskva loni začala soudně domáhat zrušení ruské pobočky Židovské agentury, jež Rusům s vycestováním ze země pomáhá už od roku 1989 (zahájila tedy činnost o dva roky dříve než Izrael v Moskvě oficiálně otevřel svou ambasádu).

Ruské ministerstvo justice se začalo dožadovat soudní likvidace Židovské agentury 21. července, aniž by sdělilo důvody. Podle tehdejších spekulací zdrojů listu Kommersant mělo být příčinou údajně nesprávné nakládání s osobními údaji ruských občanů. Konečné rozhodnutí dosud nepadlo, naposledy v březnu moskevský soud odročil jednání na neurčito.