Rusové po třech dnech pustili ropu do Evropy

Po celý středeční večer nebylo jasné, zda a kdy ropa poteče. Země se v průběhu dne dohodly, jak vyrovanají ceny. Bělorusko zrušilo tranzitní poplatky, které zvýšilo poté, co mu Rusko zvedlo ceny suroviny. Poté se začaly objevovat informace, že ropa znovu teče, ty ale byly později dementovány.

"Mluvil jsem s běloruskou stranou a ta tvrdí, že zásoby zatím nepustila a čeká na pokyn, aby tak učinila. Na Slovensko tak nyní žádná ropa neteče," řekl vpodvečer slovenský ministr průmyslu L'ubomír Jahnátek Slovenské televizi.

Výpadek dodávky ropy do Německa, Polska, Maďarska, Slovenska a ČR způsobily spory mezi Ruskem a Běloruskem, které se objevily poprvé koncem loňského roku. Od úterý probíhají v Moskvě rozhovory obou stran. O dosažení dohody ve středu informovala kancelář běloruského prezidenta.

Jiné podmínky, za nichž bude ropa znovu přes Bělorusko proudit, zatím stanoveny nebyly. Předsedové vlád obou zemí ale prý dostali instrukce k vzájemnému setkání a v pátek mají předložit výsledky jednání prezidentům Putinovi a Lukašenkovi k posouzení.

Spory mezi oběma státy začaly na konci loňského roku, kdy Rusko zdražilo Bělorusku plyn ze 46 na 100 dolarů za 1000 kubíků. [celá zpráva] Odpovědí Běloruska bylo zavedení tranzitního poplatku 45 dolarů za každou tunu ruské ropy, která proteče přes její území do západní Evropy. Ostrý spor o poplatky v pondělí vyvrcholil tím, že ruská společnost Transněfť zcela zastavila tranzit ropy přes Bělorusko do evropských zemí včetně ČR. [celá zpráva]

Nejedná se ovšem pouze o ropu a zemní plyn. Na konci minulého roku uvalilo Rusko dovozní clo na běloruský cukr a údajně by k němu mohlo přidat další produkty.

Až do roku 2020 mají ruská kosmická vojska pronajatou radiolokační základnu v Baranoviči na západě Běloruska. Podle deníku Izvestija za ni platí ročně mezi sedmi a devíti milióny dolarů, ve vojenské části ruského rozpočtu na letošní rok ale není tato částka uvedena. Uzel Baranoviči je součástí ruského systému včasného varování před raketovým útokem ze strany zemí NATO a je přímo spojený s "jaderným kufříkem" ruského prezidenta. Druhým důležitým zařízením je řídící středisko jaderných ponorek ve Vilejce u Minsku.

Česká republika má podle směrnic EU zásoby ropy na 90 dní, a ani delší výpadek by tak neměl znamenat vážnější problémy. Podle ministerstva průmyslu má země zásoby dokonce na 102 dní.

"Naši spoluobčané se nemusí obávat, protože Česká republika je na tuto situaci připravena a umí ji vyřešit," řekl v pondělí ministr průmyslu Martin Říman.

ČR má k dispozici ještě ropu, kterou dodává ropovod IKL, který vede z Itálie přes Německo. V případě výpadku ruské ropy je schopen zemi zásobovat. Problém je však v tom, že tuto ropu je schopná zpracovávat pouze rafinérie v Kralupech nad Vltavou, protože obsahuje nižší množství síry. Jiné rafinérie, například litvínovská, si s ní technicky neumějí poradit.