Článek
Organizace Jihovýchod, která chce federalizaci země prosadit, sdružuje podle ukrajinských médií asi 30 proruských spolků. Dominují jim organizace Veliká Rus a hnutí Trojjediná Rus, jehož stoupenci se zasazují o spojení Ruska, Ukrajiny a Běloruska.
Kromě Charkovské oblasti by se součástí nové jihovýchodní ruskojazyčné republiky měla stát i Luhanská a Doněcká oblast, píše Unian.
Iniciátoři federalizace se označují za dědice krátce existující Doněcko-krivorožské sovětské republiky, která na východní Ukrajině vznikla v chaotickém období Velké říjnové socialistické revoluce v únoru 1918. Svou existenci skončila v březnu. Představovala protiváhu nacionalistické Ukrajinské lidové republiky, která byla prvním pokusem o ustavení nezávislé Ukrajiny.
Hnutí Jihovýchod chce vytvořit koordinační radu, která by se „postavila kyjevským pučistům”. Novou ukrajinskou vládu hnutí neuznává, staví se i proti ještě nedávno vládnoucí Straně regionů, která podle něj zradila ruskojazyčný východ.
Federalizaci Ukrajiny požaduje Moskva. V neděli to zopakoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov [celá zpráva].
Poprvé se to ale objevilo v pětibodovém plánu na řešení ukrajinské krize, který počítal s uznáním ruské anexe Krymu i s neutralitou Ukrajiny. [celá zpráva]
Předseda ukrajinského parlamentu a současně úřadující prezident Oleksandr Turčynov v pondělní reakci uvedl, že Ukrajina je jednotný stát, který nemá předpoklady pro federalizaci.
„Pánové Lavrov, Putin a Medveděv mohou navrhovat jakékoli scénáře, ale jen pro Ruskou federaci. Rusko ať se zabývá svými problémy, nikoli problémy Ukrajiny.” Turčynov se zároveň odmítl vyjádřit k otázce neutrality své země či vstupu do nějakého vojenského paktu.