Ruským premiérem je neznámý technokrat

Odpoledne ale prezident Vladimir Putin zavelel k ústavním změnám a pak už vše šlo samospádem. Premiér Dmitrij Medvěděv (54) podal demisi a na jeho uvolněné místo byl vybrán právě Mišustin – muž bez politické minulosti. Ve čtvrtek jej pak do funkce potvrdila nejprve vládní strana Jednotné Rusko a poté i Státní duma, kde má partaj většinu.

„Máme všechny potřebné (finanční) prostředky k tomu, abychom splnili cíle, jež stanovil prezident,“ řekl ve čtvrtek Mišustin zástupcům parlamentních stran, s nimiž se sešel ještě před hlasováním. Dosavadní šéf ústřední daňové správy upřesnil, že sliby, které prezident Putin dal Rusům v sociální oblasti, státní kasu v příštích čtyřech letech vyjdou na čtyři biliony rublů (1,46 bilionu korun). Inflaci chce udržovat kolem čtyř procent.

Případné změny ve vládních postech zatím nejsou jasné, Mišustin nicméně slíbil, že je vždy předem probere se zákonodárci. Je přitom zjevné, kdo bude mít rozhodující slovo.

Komentátoři jsou zajedno, že nastalé změny jsou o novém premiérovi (jenž nikdy neprojevoval politické ambice) jen velmi okrajové. Centrem moci zůstává jasně Vladimir Putin (67), což je patrné i ze způsobu, jakým se odehrály středeční události.

„To, co se stalo po Putinově projevu, je podle všeho řetězovou reakcí stávajícího mocenského systému na překvapivé prezidentovy nápady,“ napsal ruský deník Kommersant k bleskové Medvěděvově rezignaci.

Dle listu není důvod věřit, že Putin své plány v dlouhém předstihu konzultoval s jinými členy mocenského aparátu. „Jen nás svolali a doslova nám to jen oznámili,“ cituje ruský internetový portál The Bell jednoho z ministrů.

Putinem navrhované změny ruské ústavy, největší za 27 let její existence, mají lidé teprve potvrdit v referendu. To by se dle zdrojů agentury TASS mělo konat před 1. květnem letošního roku.

Šéf Kremlu už přitom ve čtvrtek vzkázal, že si je jistý, že změny projdou. Dodal, že jejich smyslem je mimo jiné posílení občanské společnosti a právního a sociálního státu, informovala agentura RIA Novosti.

Většinou je ale jím navržené omezení prezidentských pravomocí a posílení role parlamentu vnímané jako přestavba systému, jímž si připravuje podmínky na odchod z Kremlu.

I když ve čtvrtek Putin vzkázal, že i do budoucna by si prezident měl udržet pravomoc odvolat úředníky, kteří se neosvědčí, Duma bude muset nově premiéra schvalovat. Nové pravomoci má získat státní rada, která doposud funguje jen jako poradní orgán prezidenta, do něhož byl na nově vytvořený post náměstka umístěn Dmitrij Medvěděv, jehož popularita v poslední době klesala.

Putin tak za nových podmínek může zůstat určující silou v ruské politice i po roce 2024, kdy mu skončí nynější šestiletý prezidentský mandát a podle ústavy již znova kandidovat na hlavu státu nemůže. Putin je u moci přes dvacet let, z toho částečně ve funkci předsedy vlády.