Článek
Woodland byl loni v červenci odsouzen ke 12,5 letům vězení. V listopadu pak odvolací soud ponechal rozsudek soudu první instance beze změny, připomněla agentura Reuters.
Woodlandův obhájce Stanislav Kševickij po odsouzení svého klienta prvoinstančním soudem Reuters řekl, že jeho mandant částečně přiznal vinu. Agentura ale tehdy napsala, že obhajoba se chce odvolat, protože úřady Američanovi vinu neprokázaly. Kševickij uvedl, že Woodland trpí blíže nespecifikovanými duševními problémy, ale soud k nim nepřihlédl.
Ruské bezpečnostní složky zatkly dvaatřicetiletého Woodlanda loni v lednu. Vyšetřovatelé ho podle ruských médií obvinili z toho, že byl součástí organizované skupiny, která vznikla kvůli nelegálnímu prodeji narkotik. Woodland podle ruských úřadů drogy přemisťoval mezi skrýšemi. Prokuratura tvrdí, že převezl asi 50 gramů mefedronu, což je druh amfetaminu. „Byl zadržen při pokusu o ukrytí drog,“ napsala státní agentura TASS.
Ksenia Karelinová krátce poté, co letadlo s ní přistálo na americké základně Andrews v Marylandu
Podle prokuratury má Woodland kromě amerického také ruské občanství a žil v Permském kraji. V roce 2020 řekl listu Komsomolskaja pravda, že pochází z Uralu a že jej v roce 1993 adoptovali Američané, s nimiž pak žil v USA. Své adoptivní rodiče označil za úžasné, ale chtěl vyhledat biologickou matku v Rusku, a tak se vrátil. Setkal se s ní v show ruské televize a v původní vlasti se rozhodl zůstat.
Vězni na výměnu
V posledních letech bylo v Rusku zadrženo pod různými záminkami několik západních občanů, především Američanů. Washington za předchozího prezidenta Joea Bidena kritizoval Moskvu, že zadržuje západní občany ve snaze dosáhnout osvobození ruských agentů dopadených na Západě.
Loni 1. srpna se odehrála dosud největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Na svobodu se tak mimo jiné dostal americký novinář Evan Gershkovich či bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan, ale také důstojník ruské tajné služby Vadim Krasikov, odsouzený v Německu za vraždu odpůrce ruského režimu; německý soud zločin označil za „státem objednanou vraždu“. Všichni zadržovaní západní občané ale vyměněni nebyli.
Artura Petrova zadržela kyperská policie v roce 2023 kvůli podezření z nelegálního vývozu citlivé americké mikroelektroniky do Ruska.
Woodland je podle Reuters jedním z přinejmenším deseti Američanů, kteří zůstávají v Rusku za mřížemi, a to i po další výměně vězňů, která se odehrála tento měsíc. Spojené státy a Rusko si v Abú Zabí vyměnily dva vězně: Rusko předalo Američanům Kseniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím. USA vydaly Rusům Artura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.
Karelinovou loni v srpnu poslal ruský soud na 12 let do vězení za vlastizradu, jíž se podle soudu dopustila tím, že dobročinné organizaci ve Spojených státech poskytla příspěvek asi 50 dolarů (zhruba 1140 Kč) na podporu Ukrajiny. Karelinová se narodila v Rusku, ale v roce 2012 emigrovala do USA a v roce 2021 získala americké občanství. Petrova zadržela kyperská policie v roce 2023 kvůli podezření z nelegálního vývozu citlivé americké mikroelektroniky do Ruska. Loni pak kyperské soudy souhlasily s jeho vydáním do USA.
Rusko a USA se už v únoru dohodly na výměně, kdy Rusové propustili Američana Marka Fogela a Američané Rusa Alexandra Vinnika, který byl v USA stíhán za praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměny bitcoin a loni se přiznal k jednomu obvinění. Fogela soud v Rusku poslal na 14 let do vězení za pašování drog. Na moskevském letišti Šeremeťjevo u něj policie našla 17 gramů konopí, což Fogel vysvětloval tím, že je má pro léčebné účely.
