Článek
Berezovskij byl nalezen mrtev ve svém domě v hrabství Surrey jihovýchodně od Londýna. Příčina jeho úmrtí je zatím neznámá. Berezovskij se z vlivného "oligarchy" a spojence Kremlu stal po Putinově nástupu k moci nežádoucím a od roku 2000 žil v Británii, kde přežil řadu pokusů o atentát.
Podle některých zahraničních zdrojů mohl Berezovskij spáchat sebevraždu. "Dostal jsem právě telefonát z Londýna. Boris Berezovskij spáchal sebevraždu. Byl to složitý člověk," napsal podle RT na své sociální síti známý moskevský právník Alexander Dobrovinskij, který magnáta dobře znal.
Berezovskij musel loni zaplatit ruskému miliardáři a vlastníkovi londýnského fotbalového klubu Chelsea Romanu Abramovičovi odškodné tři miliardy liber (asi 90 miliard Kč). Berezovskij tvrdil, že jej Abramovič zastrašováním nutil prodat své akcie ropné společnosti Sibněfť za zlomek skutečné hodnoty. Jeho tvrzení londýnský soud označil za nevěrohodná, píše zpravodajský server BBC.
Vliv a majetek
Ohromný vliv a majetek za prezidenta získal Berezovskij za prezidenta Borise Jelcina. Vlastnil podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích. Ke konci 90. let však musel v Rusku stále častěji čelit skandálům kolem svých podnikatelských aktivit ve firmách Sibněfť, Aeroflot a televizi ORT. Jeho osud zpečetilo to, že se postavil proti Putinovi.
Berezovskij se zbavil významné části majetku a odešel do Británie, kde získal v roce 2003 azyl. Stal se tam pak velkým Putinovým kritikem a spolupracoval například s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, který zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu ozářením.
V Rusku byl Berezovskij odsouzen k šesti letům vězení za rozkrádání majetku letecké společnosti Aeroflot, k 13 letům za údajné vytunelování automobilky Autovaz a byl také obviněn z pokusu o státní převrat a dalších trestných činů.