Článek
Před podstatně přísnějším obviněním z velezrady důstojníka zachránil jen fakt, že vojenská tajemství do ciziny záměrně předávat nechtěl.
Plukovník Vitalij Zacharčenko byl v době svého činu šéfem oddělení ruské vojenské kontrašpionáže, které se zabývalo elektronickým sběrem dat. Podle agentury ITAR-TASS měl přístup k dokumentům označeným „tajné" a ”přísně tajné". Když se mu porouchal jeho notebook, předal ho své sestře, která má ukrajinské občanství. Ta s počítačem odjela na Ukrajinu, kde ho nechala opravit.
Na počítači byl údajně tajný rozkaz ruského ministra obrany a usnesení ruské vlády o způsobech vedení radiolokačního boje. Soud analýzou těchto dokumentů dospěl k závěru, že k vážnějšímu vyzrazení státního tajemství nedošlo. Odsouzený navíc ve své dřívější práci dosáhl úspěchů, které ale soud ve verdiktu blíže nespecifikoval.
Protože Zacharčenko neměl v úmyslu poškodit stát, souhlasil vojenský soudce s podmíněným trestem. S další službou v armádě už ovšem odsouzený plukovník počítat nemůže.
