Rusku dochází přesná munice

Pentagon uvedl, že do 2. května vypálilo Rusko přes 2125 balistických střel a střel s plochou dráhou letu.

Jejích počet ale silně klesl po druhém týdnu války, řekl v pondělí britský ministr obrany Ben Wallace. To vedlo k návratu k nenaváděným leteckým pumám, které nelze ani překonfigurovat, protože mají svařovaná těla.

Použité střely ukazují, že zásoby některých raket docházejí. Zpočátku přitom Rusko hovořilo o úderech přesnými střelami Kalibr, nyní už mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov mluví jen o přesných střelách.

Nejmenovaný americký představitel listu sdělil, že Rusové používají hlavně odpalované střely s plochou dráhou letu Ch-101 z letadel Tu-95 a Tu-160, přičemž nosiče zůstávají nad územím Ruska nebo Běloruska či nad mořem.

Střely vzduch-země doplňují ze země odpalované balistické rakety Iskander, starší střely Točka a malý počet střel Kalibr vypalovaných z lodí.

Námořnictvo dokonce používá proti pozemním cílům protilodní střely Oniks vypalované ze země se systémem Bastion. Rusko sice nasadilo i hypersonické střely Kinžal, ale jen ve dvou případech.

Při podpoře pozemních sil však musí ruské letectvo sahat ke klasickým nenaváděným bombám.

Rusové spotřebovali mnoho své přesné navádění munice, uvedl vysoký americký představitel pod podmínkou anonymity.

„Pokračují v úderech na Mariupol spoustou ‚hloupých‘ (nenaváděných gravitačních) bomb.“ List napsal, že západní země většinu těchto zbraní po 11. září 2001 vyřadily a nahradily je přesnou municí naváděnou lasery nebo pomocí GPS.

Rusko spotřebovanou přesnou munici není schopno nahradit, protože má kvůli sankcím omezený přístup k potřebné elektronice, dodal americký představitel.

Navíc podle analýzy listu The New York Times nikdy nemělo dost elektroniky pro rozsáhlou pozemní ofenzivu.

Vysocí představitelé Pentagonu obeznámení s tajnými zprávami listu řekli, že je jasně patrné, jak zaostává ruský program přesných zbraní za západním.

Sovětský svaz na rozdíl od USA, které přesnou munici naváděnou laserem nebo televizně používaly už ve válce ve Vietnamu, neměl o jejích vývoj zájem až do poloviny 80. let.

Jejich vývoji se Rusko věnovalo až v posledních dvaceti letech a v Sýrii, kde ruští letci působili od konce roku 2015, ukázalo některé tyto zbraně, které ale mohlo použít ve velmi příznivých podmínkách.

A to nad územím, kde nečelilo rovnocennému nepříteli, neohrožovaly je systémy protivzdušné obrany a letci mohli kroužit nad cíli, jak dlouho chtěli.

John Ismay v analýze pro list The New York Times zmínil, že výkony letectva ve válce na Ukrajině nejsou přesvědčivé navzdory tomu, že denně ruští letci absolvují dvě stě až tři sta letů, jak uvedlo v pondělí ruské ministerstvo obrany.

Navzdory tomu se Rusku dosud nepodařilo ovládnout vzdušný prostor nad Ukrajinou, natož zlikvidovat její protivzdušnou obranu, navíc ztratilo desítky letadel.

Piloti pak nemají možnost rychle identifikovat cíle, takže se musejí déle zdržovat nad nepřátelským územím a jsou vystaveni déle nepřátelské protivzdušné obraně, což vede ke ztrátám.

Místo toho, aby se soustředili na ukrajinské jednotky a jejich pohybující se vozidla, útočí na stacionární cíle, jakými jsou velitelská stanoviště, kasárna a základny, nebo na města a jejich infrastrukturu.

Britský ministr Ben Wallace uvedl, že naváděcí systémy ruských letadel jsou tak nepřesné, že v sestřelených Su-34 byly k palubním deskám přilepené páskou přijímače GPS, aby piloti věděli, kde jsou.

Američtí představitelé dodali, že odpálené střely navíc často minou cíl, pokud při letu neselžou.