Článek
Zplnomocněnec pro práva podnikatelů Boris Titov požádal koncem září prezidenta Vladimira Putina, aby umožnil větší příliv migrantů ze zemí, s nimiž má Rusko vízový styk. Podle Stolypinova institutu jde v praxi o Indii a Bangladéš, tedy země s obecně nízkými platy a početným obyvatelstvem.
Pracovníci z těchto zemí mají zkušenosti se zaměstnáváním v zahraničí, hlavně ve Spojených arabských emirátech nebo v Saúdské Arábii, a jejich vlády pracovní migraci podporují, napsala RBK.
Počet obyvatel Ruské federace se do roku 2046 sníží o 7,7 milionu lidí.
Také podle Sergeje Mironova, prezidenta koordinační rady Federace restauratérů a hoteliérů, Rusko migranty nutně potřebuje, ale kvalita příchozích je podle něj dosti pochybná, zejména kvůli tvrdé ruské migrační politice.
„Migranti k nám takzvaně ,přepadávají‘ – přijíždějí ti, které nevzali v Dubaji. Vzdělaní, kvalitní zaměstnanci nepojedou do Ruska, když jsou (u nás) nuceni porušovat zákony a pracovat načerno,“ uvedl Mironov.
Před pracovní migrací coby východiskem z krize na trhu práce varuje Alexej Nečajev, šéf poslanecké frakce strany Novyje ljudi v ruské Státní dumě.
Migrantů ze zemí bývalého SSSR je stále méně
Podle jeho názoru ruský stát na pracovní migraci akorát tratí, například když poskytuje vzdělání dětem těchto zahraničních pracovníků. „Je to nevýhodný byznys: levné pracovní síly získávají stavební firmy, ale platí za to celá země,“ podotkl.
Pětadevadesát procent pracovních migrantů v Rusku pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu, jejich kapacity se ale už postupně vyčerpávají. „V letech následujících po pandemii covidu-19 (a zjevně i vlivem války na Ukrajině – pozn. red.) se počet pracovníků z Moldavska a Ukrajiny snížil pětinásobně, množství zaměstnanců z Ázerbájdžánu kleslo na polovinu a počty pracovníků z Arménie se snížily o 40 procent,“ uvedl šéf Stolypinova institutu Anton Sviridenko.
V současné době činí podíl zahraničních pracovníků na ruském trhu práce oficiálně 4–5 procent, se započtením migrantů pracujících načerno je to plná desetina, prohlásil také.
Podle demografické prognózy ruského statistického úřadu Rosstat z 20. října ani eventuální nárůst migrantů nepřebije přirozený úbytek obyvatelstva a počet obyvatel Ruské federace se do roku 2046 sníží o 7,7 milionu lidí.