Článek
Zatím poslední smrtelnou nehodou je záhadná čtvrteční exploze v raketovém testovacím středisku nedaleko Severodvinsku na severozápadě země. Informace byly zprvu velmi kusé, více ruské úřady prozradily až v sobotu.
„Při testu nového typu tekutého raketového pohonu v prostorách vojenského cvičiště v archangelském regionu zemřelo pět zaměstnanců státní jaderné společnosti Rosatom,“ přiznala organizace ve svém prohlášení s tím, že další lidé byli zraněni.
Podle předchozích zpráv se po incidentu v místě testu zvýšila nakrátko radioaktivita, která pak rychle klesla. Lidé vykoupili jód. [celá zpráva] V médiích se objevily zprávy o zraněných, údajně hospitalizovaných až v Moskvě kvůli ozáření. Přilehlá oblast Bílého moře, Dvinský záliv, byla na měsíc uzavřena pro civilní plavbu. [celá zpráva] Zhruba dvousettisícové město Severodvinsk, kde sídlí velké armádní doky, je přitom cizincům uzavřeno standardně.
A protože jsou oficiální ruská místa na informace skoupá, vyrojily se vzápětí dohady, že tamní výbuch může souviset s překotným testováním nových zbraní na jaderný pohon, které loni v bombastické prezentaci ohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Střela na jaderný pohon
Spekuluje se v této souvislosti zejména o nové střele s plochou dráhou letu Burevestnik, jež má mít jaderný pohon. „Výbuch raketového motoru na tekutá paliva neprovází radiace. Víme přitom, že Rusko pracuje na nějakém jaderném pohonu pro řízené střely,“ řekl agentuře Reuters Akit Panda z Federace amerických vědců. [celá zpráva]
Nezávisle na něm vyslovil na základě satelitních snímků a dalších dat obdobný názor i Jeffrey Lewis z kalifornského Ústavu pro mezinárodní studia.
Objevily se i spekulace, že mohlo jít o test nového podmořského dronu Posejdon, který má mít taktéž jaderný pohon.
Tragédie na palubě výzkumné ponorky
Aktuální sérii tragédií ruské armády odstartoval prvního července požár na palubě tajné výzkumné ponorky AS-31 Lošarik v Barentsově moři, kdy rovněž hrozil únik radiace.
Zařízení určené k průzkumu v extrémních hloubkách až 6000 metrů pod hladinou je vybaveno jaderným reaktorem, který při nehodě díky odvaze posádky nebyl zničen. Zemřelo však 14 námořníků na palubě, kteří zabránili jaderné katastrofě [celá zpráva].
Ruský vojenský batyskaf, na jehož palubě vypukl požár
„Ponorka byla plná intelektuální elity, nasazované na nejdůležitější mise. Jejich ztráta je tragédie, potrvá roky, než se podaří dát dohromady podobnou posádku,“ posteskl si tehdy serveru Russia Beyond Headlines ruský vojenský analytik Dmitrij Safonov.
I tragédii na Lošariku mohla způsobit novinka. Server Fontantka.ru s odvoláním na zdroje v námořnictvu informoval, že požár způsobil zkrat lithiového akumulátoru, který byl do ponorky používané od roku 2003 zabudován teprve nedávno.
Šojgu zrušil návštěvu Ačinsku
V pátek pak podle serveru Gazeta.ru Šojgu zrušil plánovanou návštěvu v regionu sibiřského Ačinsku. Údajně tam po zásahu bleskem opět začal vybuchovat muniční sklad, což si vyžádalo osm zraněných. [celá zpráva]
Předchozí pondělní exploze tamtéž, podle úřadů způsobená lidskou chybou, si podle oficiálních údajů vyžádaly jednoho mrtvého, dvanáct raněných a evakuaci zhruba 20 tisíc lidí z Ačinsku a přilehlých vesnic. [celá zpráva]
Exploze ve skladu výbušnin asi 10 kilometrů od města Ačinsk
V souvislosti s aktuálními incidenty některá média připomněla i vleklé problémy jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov. Tu loni z provozu vyřadil zásah spadlým jeřábem. Podle agentury RIA Novosti má být opět v provozu až v roce 2021.
Americký web Business Insider s odvoláním na armádní analytiky napsal, že Rusko dlouhodobě eviduje větší množství vážných nehod než jiné světové vojenské velmoci – údajně kvůli kombinaci zastaralých systémů a větší ochotě riskovat.
V této souvislosti lze ale připomenout červnovou zprávu americké Sněmovny reprezentantů, podle níž v letech 2006 až 2018 zemřelo při nehodách zhruba dvojnásobné množství amerických vojáků než při bojových akcích.