Článek
„Během prací na rekonstrukcích pomníků, pamětních a muzejních komplexech věnovaných odvaze a hrdinství vojáků Rudé armády, kteří zahynuli při osvobozování území země, jsou nahrazovány sochy a exponáty, odebírají se symbolické prvky, záměrně se schovávají a rozmazávají připomínky o rozhodující roli Rudé armády,” píše se v úvodu internetových stránek, které podle ruské tiskové agentury TASS vznikly v rámci projektu nazvaného „Žádná promlčecí lhůta”.
Ministerstvo obrany mimo jiné zveřejnilo fotografie z několika českých měst, na kterých srovnává někdejší památníky, postavené v době komunistického režimu v ČSSR, se současným stavem. Zachycuje například odnášení pamětní desky ze Staroměstské radnice s komentářem: „Demontáž pamětní desky v roce 2017 'kvůli rekonstrukci'. Dosud se nevrátila.”
Původní památník v Havlíčkově Brodě
Pokračuje snímky z dalších míst, připomíná změnu na památníku v Bílině, kde text „Padlým hrdinům, SSSR 1941 až 1945” nahradil text „Padlým hrdinům druhé světové války”. Srovnává i monumentální památník v Havlíčkově Brodě z roku 1966, který nahradila v 21. století umělecká skulptura. Jako další příklad uvádí změny na Národním památníku na pražském Vítkově, kde mimo jiné zmiňuje demontáž soch připomínajících sovětské vojáky i připomínku vlasovců z Ruské osvobozenecké armády, a to, že 8. května 1945 německá posádka Prahy kapitulovala před Českou národní radou.
Nový památník v Havlíčkově Brodě
Na stránkách ruského ministerstva obrany je také publikována dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemném udržování válečných hrobů.
„Na území České republiky je pohřbeno více než 50 000 sovětských vojáků, kteří zahynuli při osvobozování Československa za druhé světové války. Na území země se nachází více než 1200 sovětských vojenských hrobů,” píše se na webu, kde jsou zveřejněny i evidenční formuláře některých hromadných hrobů v Česku, ve kterých leží vojáci Rudé armády.
Na internetových stránkách ruského ministerstva obrany se nacházejí také archivní dokumenty, které podle TASS mimo jiné „odhalují podrobnosti likvidace poslední německé bojové skupiny, která pokračovala v odporu i po 9. květnu 1945”, nebo deníky z bojů 1. ukrajinského frontu Rudé armády, kterému velel maršál Ivan Koněv, i 4. ukrajinského frontu nebo mapu s vyznačením postupu 2. ukrajinského frontu během pražské operace.
„Významná část publikovaných dokumentů je věnována postoji osvobozenecké armády k místnímu obyvatelstvu,” píše TASS a s odkazem na doklady tvrdí, že rudoarmějci dostali pokyn, „aby se chovali k obyvatelstvu přátelsky a zdvořile” a nezabírali lidem majetek. To dokládají i šifrovky a rozkazy.
Vztahy s Moskvou poznamenalo v minulosti mimo jiné dění kolem sochy maršála Koněva v pražské Bubenči, kterou někdo několikrát potřísnil barvou, popsal a pokreslil. Radnice ji v roce 2019 nechala zakrýt, ruské velvyslanectví tehdy protestovalo a hovořilo o „opakovaném zneuctění památky vojáků Rudé armády padlých v bojích proti nacistům za svobodu Československa”. Loni nechala Praha 6 sochu odstranit.