Článek
"Na tomto stanovisku se nic nemění," prohlásil Rjabkov v rozhovoru pro agenturu Interfax. "Doplnil bych k tomu formulaci se dvěma zápory: Pokud nebude protiraketový štít ve střední Evropě, nebudou ani Iskandery," dodal.
Írán se k jaderné zbrani neblíží, tvrdí ruský diplomat
Podle Rjabkova není k rozmisťování protiraketového štítu ve střední Evropě žádný důvod, protože Írán podle ruského názoru o výrobu jaderných raket vůbec neusiluje. Přesto vše nasvědčuje tomu, že Washington přípravu vybudování tohoto štítu zintenzivňuje.
"My nevidíme žádné známky přibližování Íránu k ovládnutí jaderných zbraní. Říkám to zcela zodpovědně," prohlásil Rjabkov.
Podle něj Rusko nijak neusiluje o to Iskandery v Kaliningradské oblasti mít. Americkou snahu o štít ale považuje za ohrožení svých strategických potenciálů, a proto v případě realizace projektu bude muset reagovat odpovídajícím způsobem, tedy rozmístěním Iskanderů. "To jsou jasné prvky abecedy. Podle mého názoru už to všichni pochopili," zdůraznil.
Rusko: Írán má právo na jadernou energii
Írán jako signatářská země Smlouvy o nerozšiřování jaderných zbraní má podle Rjabova právo na rozvoj mírové jaderné energetiky. Proto dosavadní politika "nedůvěry USA vůči Íránu vyvolává u jiných zemí velké pochyby a nesměřuje tak ve prospěch řešení problematiky".
"Proto zde není ani žádný prostor na nějaké 'handlování' nebo výměny," řekl Rjabkov s narážkou na nepřímou nabídku nového amerického prezidenta Baracka Obamy nebudovat štít, pokud Moskva pomůže přesvědčit Írán zříci se jaderného programu.
Taktická raketa Iskander
:: střela země-země krátkého doletu vystřelovaná z mobilního odpalovacího zařízení. Je dlouhá 7,3 metru a může nést až 480 kilogramů nákladu
:: existuje ve dvou verzích. Iskander M, kterou NATO označuje SS-26, je verze používaná ruskými ozbrojenými silami a má dolet 400 kilometrů. Iskander E je modifikace pro vývoz s doletem 280 kilometrů
:: může nést hlavici s kazetovou, tříštivou nebo průbojnou municí. Předpokládá se, že je schopná nést i termobarickou neboli vakuovou bombu nebo taktickou jadernou hlavici
:: používá palubní navigaci a letovou kontrolu při vzletu a závěrečné fázi trajektorie pro navedení na cíl
:: dřívější verzi SS-21 Točka, kterou NATO označuje Scarab, používalo Rusko masivně při pozdější fázi války v Čečensku a v roce 2008 během konfliktu mezi Ruskem a Gruzií
:: ruská armáda má během následujících tří let dostat 30 systémů Iskander, může to ale trvat mnohem déle, protože kapacita výrobců obranných systémů je omezená
Obranný radar a rakety by podle loňských dohod měly stát v Česku a Polsku. Rusko je od začátku proti projektu. Tvrdí, že štít není primárně proti nebezpečným režimům na Blízkém východě a v Asii, ale proti němu. Radar a sila s raketami v ČR a Polsku podle Kremlu naruší rovnováhu sil na starém kontinentě.