Hlavní obsah

Rusko zopakovalo hrozbu: na radar odpovíme rozmístěním raket

Moskva
Aktualizováno

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v úterý zopakoval hrozbu Moskvy, že rozmístí v Kaliningradské oblasti raketové komplexy Iskander, pokud Spojené státy vybudují v zemích střední Evropy prvky svého protiraketového štítu. Ještě v lednu přitom z ruské armády přicházely zprávy, že Moskva od plánu upouští.

Foto: Profimedia.cz

Raketový systém Iskander na přehlídce v sibiřském městě Nižnyj Tagil.

Článek

"Na tomto stanovisku se nic nemění," prohlásil Rjabkov v rozhovoru pro agenturu Interfax. "Doplnil bych k tomu formulaci se dvěma zápory: Pokud nebude protiraketový štít ve střední Evropě, nebudou ani Iskandery," dodal.

Írán se k jaderné zbrani neblíží, tvrdí ruský diplomat

Podle Rjabkova není k rozmisťování protiraketového štítu ve střední Evropě žádný důvod, protože Írán podle ruského názoru o výrobu jaderných raket vůbec neusiluje. Přesto vše nasvědčuje tomu, že Washington přípravu vybudování tohoto štítu zintenzivňuje.

"My nevidíme žádné známky přibližování Íránu k ovládnutí jaderných zbraní. Říkám to zcela zodpovědně," prohlásil Rjabkov.

Podle něj Rusko nijak neusiluje o to Iskandery v Kaliningradské oblasti mít. Americkou snahu o štít ale považuje za ohrožení svých strategických potenciálů, a proto v případě realizace projektu bude muset reagovat odpovídajícím způsobem, tedy rozmístěním Iskanderů. "To jsou jasné prvky abecedy. Podle mého názoru už to všichni pochopili," zdůraznil.

Rusko: Írán má právo na jadernou energii

Írán jako signatářská země Smlouvy o nerozšiřování jaderných zbraní má podle Rjabova právo na rozvoj mírové jaderné energetiky. Proto dosavadní politika "nedůvěry USA vůči Íránu vyvolává u jiných zemí velké pochyby a nesměřuje tak ve prospěch řešení problematiky".

"Proto zde není ani žádný prostor na nějaké 'handlování' nebo výměny," řekl Rjabkov s narážkou na nepřímou nabídku nového amerického prezidenta Baracka Obamy nebudovat štít, pokud Moskva pomůže přesvědčit Írán zříci se jaderného programu.

Taktická raketa Iskander

:: střela země-země krátkého doletu vystřelovaná z mobilního odpalovacího zařízení. Je dlouhá 7,3 metru a může nést až 480 kilogramů nákladu

:: existuje ve dvou verzích. Iskander M, kterou NATO označuje SS-26, je verze používaná ruskými ozbrojenými silami a má dolet 400 kilometrů. Iskander E je modifikace pro vývoz s doletem 280 kilometrů

:: může nést hlavici s kazetovou, tříštivou nebo průbojnou municí. Předpokládá se, že je schopná nést i termobarickou neboli vakuovou bombu nebo taktickou jadernou hlavici

:: používá palubní navigaci a letovou kontrolu při vzletu a závěrečné fázi trajektorie pro navedení na cíl

:: dřívější verzi SS-21 Točka, kterou NATO označuje Scarab, používalo Rusko masivně při pozdější fázi války v Čečensku a v roce 2008 během konfliktu mezi Ruskem a Gruzií

:: ruská armáda má během následujících tří let dostat 30 systémů Iskander, může to ale trvat mnohem déle, protože kapacita výrobců obranných systémů je omezená

Obranný radar a rakety by podle loňských dohod měly stát v Česku a Polsku. Rusko je od začátku proti projektu. Tvrdí, že štít není primárně proti nebezpečným režimům na Blízkém východě a v Asii, ale proti němu. Radar a sila s raketami v ČR a Polsku podle Kremlu naruší rovnováhu sil na starém kontinentě.

Související témata:

Související články

Vláda takticky vzala zpět smlouvy s USA o radaru

Česká vláda se po večerní poradě rozhodla vzít zpět obě smlouvy se Spojenými státy o umístění amerického radaru na území ČR. Při mimořádném vystoupení v České...

Bém: Za odložení radaru stihne odplata Lisabon

Pražský primátor Pavel Bém se ve čtvrtek opřel do vlády premiéra Mirka Topolánka. Bémovi vadí, že kabinet nebyl schopen získat podporu pro schválení radarových...

Výběr článků

Načítám