Hlavní obsah

Rusko zatklo v nepřítomnosti soudce ICC, který vydal zatykače na Šojgua a Gerasimova

Moskevský soud zatkl v nepřítomnosti soudce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Hejkela Ben Mafhúda, který letos v červnu vydal mezinárodní zatykač na dnes již bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a bývalého velitele ruských ozbrojených sil Valerije Gerasimova za páchání válečných zločinů. Informuje o tom ruská vládní agentura TASS.

Foto: Profimedia.cz

Souce ICC Hejkel Ben Mafhúd

Článek

„Soud vyhověl žádosti orgánů předběžného vyšetřování a zatkl Hejkela Ben Mafhúda v nepřítomnosti,“ sdělil agentuře TASS mluvčí soudu. „Byl rovněž zařazen na seznam mezinárodně hledaných osob,“ dodal.

Rozhodnutí ruského soudu přišlo zhruba půl roku poté, co 24. června letošního roku soudce ICC Mafhúd vydal zatykač na Šojgua a Gerasimova, kteří jsou podezřelí z páchání válečných zločinů, mimo jiné za útoky na ukrajinské civilní objekty a zločiny proti lidskosti, a to nejméně od 10. října 2022 do 9. března 2023.

„Existuje důvodné podezření, že nesou osobní trestní odpovědnost za výše uvedené trestné činy,“ stojí v tiskové zprávě ICC.

Ruská federace se podobně zachovala také v případu soudce Khana Karima Asada Ahmada, který loni v březnu vydal mezinárodní zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina. Toho podezřívá z únosů ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Mimo Putina zatykač vydal také na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou.

Tento zatykač znamená, že více než 120 zemí po celém světě má povinnost Putina zatknout. Mongolsko, které je signatářem Římského statutu a má povinnost zatykač vykonat, tak ale při návštěvě ruského vůdce neučinilo.

Zatčení v nepřítomnosti

Jedná se o předběžné opatření, které se používá nejen v Rusku, ale i některých dalších zemích. Pro to, aby člověk mohl být zatčen v nepřítomnosti, musí být podle ruských norem splněno několik podmínek:

  • proti osobě musí být vedeno policejní šetření a dotyčná osoba musela být obviněna nebo musí být podezřelá ze spáchání trestného činu;
  • bezpečnostní složky nedokázaly osobu nalézt na ruském území;
  • osoba byla umístěna na ruský Federální seznam hledaných a toto musí být oznámeno jejímu obhájci (což může být i advokát ex offo přiřazený státem bez vědomí obviněného);
  • osoba musí být umístěna na seznam mezinárodně (nebo mezistátně) hledaných osob.

V Rusku je toto opatření používáno čím dál tím častěji. Stát jeho prostřednictvím zatýká politické oponenty, podle kritiků ho ale využívá i k maskování případů, ve kterých nemá zájem, aby došlo k odsouzení dotyčné osoby. Zatímco je obviněný mimo Rusko, stát může tvrdit, že v případu udělal maximum možného.

Mongolsko, zatkni Putina, vyzývá Human Rights Watch

Evropa

Výběr článků

Načítám