Článek
Návrh, který vypracovalo argentinské předsednictví, zmiňoval znepokojení z vojenských aktivit u Záporožské jaderné elektrárny a dalších jaderných zařízení na Ukrajině. Zdůrazňoval také „nejzásadnější význam zaručení kontroly těchto zařízení ze strany kompetentních ukrajinských úřadů“. Dokument rovněž varoval, že nebezpečí použití jaderných zbraní je v současnosti nejvyšší od konce studené války.
Záporožskou jadernou elektrárnu obsadily okupační jednotky krátce po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajinu, v zařízení nicméně dál pracuje ukrajinský personál. V posledních dnech se Kyjev a Moskva vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny; podle ukrajinských představitelů je situace kritická a hrozí jaderná katastrofa.
K ukrajinské síti byl připojen i druhý blok elektrárny v Záporoží
Zástupce vedoucího odboru proti šíření jaderných zbraní na ruském ministerstvu zahraničí Igor Višněveckij uvedl, že nad textem nepanoval konsenzus a proti byly i další země.
Zástupce vedoucího ruské delegace Andrej Bělousov prohlásil, že konference se stala „politickým zajatcem“ některých zemí. „Tyto státy, a to jmenovitě Ukrajina a podporovatelé režimu v Kyjevu, nesou plnou odpovědnost za to, že nemáme pozitivní konečný výsledek,“ poznamenal diplomat.
„Rusko je důvodem, proč jsme dnes nedosáhli konsenzu,“ řekl naopak zmocněnec americké vlády Adam Scheinman, podle něhož návrh závěrečného dokumentu nejmenoval přímo Rusko.
Konference signatářů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se obvykle schází každých pět let, ta letošní byla ale opožděna kvůli epidemii covidu-19. Také předchozí konference v roce 2015 skončila bez závěrečného dokumentu kvůli sporům o označení Blízkého východu za oblast bez jaderných zbraní.