Článek
„Satelitní záběry ukazují, že v blízkosti hranice s Ukrajinou je mezi 35 000 a 40 000 ruských vojáků, kteří jsou vybaveni bojovými letouny, tanky, dělostřelectvem a logistickými podpůrnými jednotkami,” řekl britský velvyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Dalších 25 000 vojáků je na Krymu. Snímky zveřejnilo minulý týden NATO. [celá zpráva]
Vysvětlení, proč Moskva soustředila u hranic s Ukrajinou tak vysoký počet vojáků, požadovala i americká velvyslankyně Samatha Powerová. Uvedla, že dění z minulého týdne, kdy na východě Ukrajiny ozbrojené skupiny v neoznačených uniformách obsazují policejní stanice a radnice, připomíná situaci před anexí Krymu.
„My víme, kdo za tím stojí, jedině Rusko je schopné podniknout takovou operaci v této oblasti,“ dodala Powerová.
Rusko hrozí občanskou válkou na Ukrajině
Ruský velvyslanec Vitalij Čurkin ale odmítl jakoukoli kritiku. Uvedl, že Ukrajinu opanovala rusofobie a na východě Ukrajiny útočí neonacisté a antisemité ze „samozvané kyjevské vlády“.
Vyzval ukrajinskou vládu, aby zahájila skutečný dialog na východě Ukrajiny a zřekla se použití násilí: „Přisluhovači Majdanu musí skončit s útoky na své vlastní lidi.“ Apeloval na Západ v čele s USA, aby v tomto směru vyvinul tlak na Kyjev: „Západ rozhodne, zda se na Ukrajině bude možné vyhnout občanské válce.”
Tyto slovní výpady odmítl ukrajinský velvyslanec Jurij Sergejev s tím, že krizi na východě uměle vytvořila Moskva. Na přání Francie a dalších západních zemí byl na zasedání Rady bezpečnosti přizván ukrajinský velvyslanec při OSN a nekonalo se za zavřenými dveřmi, jak si přála Moskva.
Ultimátum pro vzbouřence
Ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov v neděli večer uvedl, že Rusko vede proti Ukrajině válku, a že vláda se rozhodla zahájit na východě země rozsáhlou protiteroristickou operaci, na níž se bude podílet armáda. Dal vzbouřencům ultimátum, aby do 08:00 SELČ složili zbraně a uvolnili obsazené úřední budovy na východě Ukrajiny výměnou za amnestii. [celá zpráva] Pokud tak neučiní, začne útok. Rusko kvůli tomu svolalo mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti. [celá zpráva]
Podle očekávání zasedání nepřineslo žádné výsledky a Rada bezpečnosti, kde má Rusko právo veta, se nedohodla na žádných krocích. Jedná se o desáté zasedání RB OSN od začátku krize na Ukrajině koncem února.