Článek
Premiér Michail Mišustin podle dokumentu nařídil ruskému ministerstvu zahraničí, aby o tomto rozhodnutí informovalo českou stranu.
České ministerstvo zahraničí zatím obdrželo pouze nótu o rozhodnutí ruské strany o odebrání souhlasu se zřízením konzulárního úřadu v Petrohradu, nikoli analogické sdělení týkající se konzulárního úřadu ČR v Jekatěrinburgu.
„Nicméně ani tato zpráva nebyla pro MZV překvapivá, neboť by se jednalo o reciproční krok ruské strany v reakci na odebrání souhlasu se zřízením konzulárních úřadů v Karlových Varech, respektive Brně a Ostravě, k němuž česká strana přikročila v březnu 2022,“ řekl Novinkám mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake.
ČR uzavřela s Ruskem dohodu o konzulátu v Jekatěrinburgu v roce 2001. Loni v únoru, den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, generální konzulát svou činnost pozastavil.
Po ruské invazi na Ukrajinu z loňského 24. února byl snížen počet ruských diplomatů v ČR. Česko také odebralo Rusku souhlas s provozem konzulátů v Brně a Karlových Varech. Uzavřelo tehdy také své konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu. Dočasně uzavřen je Český dům v Moskvě.
Fungování konzulátu na Urale ovlivnila česko-ruská diplomatická roztržka a vzájemné vyhošťování diplomatů na jaře 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.
Šéf maďarské diplomacie Peter Szijjártó tehdy v odpovědi na kritiku, že se Budapešť za Prahu dostatečně nepostavila, mimo jiné uváděl, že Maďarsko vyhovělo žádosti ČR o pomoc s ostrahou a provozem generálního konzulátu v Jekatěrinburgu, než bude Praha schopná nahradit své vyhoštěné diplomaty.