Článek
„Nepřátelská politika pobaltských států vůči Rusku, aktivní lobbování Litvy, Lotyšska a Estonska za sankční opatření proti naší zemi, vměšování do vnitřních záležitostí Ruska, pronásledování ruskojazyčného obyvatelstva, barbarská kampaň za masové bourání sovětských osvoboditelů,“ cituje agentura TASS důvody zahrnutí nejvýše postavených pobaltských politiků na seznam osob, na které Rusko uvalilo sankce.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že výše zmíněné důvody jsou „glorifikací nacismu“ a „zločinnou linií, kterou pobaltské státy následují, aby kyjevskému režimu dodávaly zbraně“. „Vyžaduje to opatření proti osobám, které se na těchto zvěrstvech podílejí,“ stojí v prohlášení ruské diplomacie.
Na ruském seznamu, který všem osobám zakazuje vstup do země, se objevilo dohromady 347 osob, píše agentura TASS. Mezi nimi je mimo jiné estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, vrchní velitel litevských ozbrojených sil Valdemaras Rupšys nebo lotyšská premiérka Evika Siliňová, která minulý týden prohlásila, že se Ruská federace chová jako „nepředvídatelný alkoholik a narkoman“.
Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kallasovou
Rusko už dříve na jiný seznam, seznam hledaných osob, v půlce února zahrnulo estonskou premiérku Kaju Kallasovou. Ta Novinkám sdělila, že jí Rusko svým smyšleným zatykačem neumlčí.
„Krok Ruské federace není ničím překvapivým. Je to známá zastrašovací taktika,“ řekla tehdy Novinkám Kallasová. „Rusko se možná domnívá, že vydáním fiktivního zatykače Estonsko umlčí. Odmítám se nechat umlčet,“ dodala.
Ruská federace zahájila 24. února 2022 nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu. Od té doby vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou a dva ruské generály, velitele ruského dálkového letectva generála Sergeje Kobylaše a šéfa Černomořské flotily admirála Viktora Sokolova.