Rusko vycvičilo námořnictvo k útoku jadernými zbraněmi na cíle v Evropě. Ještě před invazí

Dokumenty, s nimiž byli ještě před invazí seznámeni ruští důstojníci v prezentaci, obsahují seznam cílů pro rakety, kterými mohou být buď konvenční hlavice, nebo taktické jaderné zbraně. Ruští důstojníci alespoň v rané fázi konfliktu doporučují nasazení těch jaderných, píše list The Financial Times.

Rusko by v případě konfliktu s NATO zaútočilo na obrovské množství cílů po celé Evropě. Zasáhlo by Estonsko, Norsko, Německo, Francii i Velkou Británii. Nejvzdálenějším cílem na evropské půdě by bylo britské město Barrow-in-Furnes, ve kterém se vyrábějí ponorky.

V dokumentu se uvádí, že „vysoká manévrovací schopnost“ ruského námořnictva umožňuje provádět „náhlé a preventivní údery“ a „masivní raketové údery z různých směrů“. Dodává, že jaderné zbraně jsou „zpravidla“ určeny k použití „v kombinaci s jinými prostředky ničení“ k dosažení ruských cílů.

Analytici, kteří dokumenty prozkoumali, uvedli, že odpovídají tomu, jak NATO vyhodnotilo hrozbu úderů raketami dlouhého doletu ze strany ruského námořnictva a rychlost, s jakou by se Rusko pravděpodobně uchýlilo k použití jaderných zbraní.

Prezentace pro ruské důstojníky se také zaměřila na případ, kdy by válka dorazila i do Černého či Kaspického moře. V takovém případě by Rusko útočilo například na Rumunsko, Turecko nebo Bulharsko.

Pokud by válka byla v Tichomoří, Moskva by cílila i na své současné spojence, jako je Čína, Ázerbájdžán, Írán nebo i Severní Korea.

Schopnost Ruska udeřit napříč Evropou znamená, že cíle po celém kontinentu by byly ohroženy okamžitě ve chvíli, jakmile by se jeho armáda střetla se silami NATO v zemích na frontě, jako jsou pobaltské státy a Polsko, uvedli pro FT analytici a bývalí úředníci.

„Jejich pojetí války je totální válka,“ řekl Jeffrey Lewis, profesor na Middlebury Institute of International Studies v americkém městě Monterey, který se zabývá kontrolou zbrojení.

„Vnímají tyto věci (taktické jaderné hlavice) jako potenciálně vítězné zbraně. Budou je chtít použít a budou je chtít použít velmi rychle,“ dodal.

Taktické jaderné zbraně, které mohou být vypuštěny raketami odpalovanými ze země, z moře nebo z letadel, mají kratší dolet a jsou méně ničivé než větší „strategické“ zbraně určené k zasažení Spojených států.

Stále však mohou uvolnit podstatně více energie než ty, které byly v roce 1945 svrženy na Nagasaki a Hirošimu.

Ruský vůdce Vladimir Putin se opakovaně uchýlil k výhrůžkám evropským spojencům Ukrajiny, aby odvrátil vojenskou podporu Kyjeva ze strany Západu. „Musí si uvědomit, že jsou to malé, hustě osídlené státy,“ řekl v květnu.

Prezentace rovněž zmiňuje možnost demonstrativního úderu: odpálení jaderné zbraně v odlehlé oblasti v období „bezprostřední hrozby agrese“, tedy ještě před vypuknutím konfliktu, s cílem zastrašit západní země. Rusko však nikdy oficiálně nepřiznalo, že by takové údery byly v jeho doktríně, podotkl britský list.

Celá řada ruských představitelů nicméně mluví o tom, že by se ruská jaderná doktrína měla změnit, včetně exprezidenta Dmitrije Medvěděva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v červenci dokonce uvedl, že Rusko už na změnách pracuje.

Takový demonstrativní úder by podle ruských dokumentů měl ukázat „dostupnost a připravenost k použití přesných nestrategických jaderných zbraní“ a „záměr použít jaderné zbraně“.

„Chtějí, aby strach z použití ruských jaderných zbraní byl kouzelným klíčem, který odemkne svolnost Západu,“ prohlásil William Alberque, bývalý ředitel Střediska NATO pro kontrolu zbraní, odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení.

Ve spisech se dále uvádí, že hlavní prioritou Ruska v případě konfliktu s NATO je „oslabení vojenského a ekonomického potenciálu nepřítele“. Podle analytiků to znamená, že Rusko bude zasahovat civilní objekty a kritickou infrastrukturu, jak to učinilo na Ukrajině.