Článek
Putin na poslance apeloval, aby zákon schválili. "Smlouva nechrání na dostatečné úrovni zájmy vojenské bezpečnosti Ruské federace," napsal prezident v průvodním dopisu. Pokud zákon schválí horní komora parlamentu a podepíše jej Vladimir Putin, přestane Rusko podmínky smlouvy z roku 1990 dodržovat 12. prosince.
Náčelník generálního štábu ruské armády Jurij Balujevskij ve středu prohlásil, že Rusko ani poté, co se přestane smlouvou řídit, nebude rychle zvyšovat početní stavy svých vojsk na západě země ani na Kavkaze.
Klíč v rukou NATO
"V praktickém smyslu bude rozhodnutí pozastavit účast v CFE znamenat jen konec předávání informací a výměn inspekcí, které k nám sice jezdily po desítkách, ale bez praktických výsledků, které by odpovídaly našim národním zájmům," doplnil jej šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Konstantin Kosačev. Zdůraznil, že ruský krok není nevratný, klíč k řešení situace má prý ale nyní v rukou NATO.
Země NATO neratifikovaly modifikovanou podobu CFE, domluvenou v roce 1999 v Istanbulu. Odmítají ji ratifikovat do té doby, než Rusko dostojí svému slibu z roku 1999 a stáhne své jednotky z Gruzie a z Podněstří, oblasti Moldavska ovládané ruskými separatisty. Ruští politici však tvrdí, že tyto otázky nejsou nijak svázány.
Náčelník štábu Balujevskij v souvislosti s hlasováním Státní dumy kritizoval i růst počtu vojenské techniky na území pobaltských členů NATO. Pobaltské státy nejsou smlouvou CFE vázány.
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE)
- Smlouvu 19. 11. 1990 podepsalo 30 států, všichni členové NATO i rozpuštěné Varšavské smlouvy. Jejími signatáři jsou Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Belgie, Británie, Bulharsko, ČR, Dánsko, Francie, Gruzie, Island, Itálie, Kanada, Kazachstán, Lucembursko, Maďarsko, Moldavsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Turecko, Ukrajina a USA.
- Smlouva stanovila maximální hranice výzbroje obou vojenských aliancí, a to na každé straně 20 000 tanků, 20 000 dělostřeleckých jednotek, 30 000 obrněných vozidel, 6 800 bojových letounů a 2000 bitevních vrtulníků.
- Závazky měly být splněny do 40 měsíců, tedy do 16. listopadu 1995. Nesplnilo je Rusko, které se tehdy odvolávalo na to, že smlouva vycházela z podmínek evropské bipolarity za studené války a že tehdejší modelová rovnováha sil již neplatí.
- Revidovaná smlouva byla podepsána 19. listopadu 1999, země NATO ji však neratifikovaly. Čekají až Rusko sníží své síly v Gruzii na úroveň stanovenou v původní smlouvě.
- Revidovaná verze určuje horní hranice stavů konvenčních ozbrojených sil nikoli podle dvou aliancí, nýbrž podle jednotlivých států a teritorií. NATO se v ní zavazovalo, že nerozmístí na území svých tehdy nových členských států (ČR, Maďarska a Polska) žádné podstatné pozemní nebo vzdušné bojové jednotky.
